2023 bude pro Assassin’s Creed osudový. Už crossoverová akce v předchůdci Valhalla ukazuje, jakým směrem se Ubisoft ubírá.
2023 bude možná nejdůležitějším rokem v historii Assassin’s Creed. Navzdory komerčnímu úspěchu Valhally se série u mnoha fanoušků propadla: Otevřené světy z výrobní linky, spletité příběhy, rozpolcené názory na nový směr hraní rolí.
Assassin’s Creed Mirage je nyní velkou nadějí Ubisoftu: Mirage vychází z prvního dílu Assassin’s Creed a má znovu vyvolat silné stránky série v oblasti plížení a parkouru a dát zapomenout na mnohé přešlapy z minulosti. Ubisoft už ukázal cestu: v závěrečném DLC Valhalla The Last Chapter. Mimo jiné se zde setkáte s důležitou osobou z pokračování:
Závěrečné dobrodružství Eivora vám už při bližším pohledu prozradí mnohé o příběhu, postavách a prostředí AC Mirage. To je pro nás dostatečný důvod, abychom se na to podívali blíže a shromáždili pro vás naše poznatky, které jdou daleko za rámec toho, co je o novém Assassin’s Creed oficiálně známo.
Pozor, spoiler: V tomto článku otevřeně hovoříme o konci Assassin’s Creed Valhalla, událostech v současnosti a (možných) dopadech na další díly série.
Table of Contents
Setkání s legendou
Při pátrání po padouších, kteří vyvolávají strach a hrůzu v přestrojení za členy klanu Havranů, se Eivor setkává se záhadným Roshanem. Známe ji samozřejmě z traileru na Assassin’s Creed Mirage, který vyšel minulý rok, jako velmistryni řádu Skrytých, který sídlí v současném Bagdádu. Byla mentorkou Basima, který bude nejen hlavním hrdinou příštího Assassin’s Creed, ale hraje také důležitou roli v příběhu Eivora a Layly.
Sama Roshan dále naznačuje ohlášený posun ve hře směrem ke kradmosti slovy: „To, co mi chybí v hrubé síle, vynahrazuji tichou nenápadností.“ Kromě toho je tato věta zajímavá, protože vyjadřuje, že je úzce spjata s Řádem skrytých (předchůdcem asasínů).
Pokud vezmeme v úvahu informace z upoutávek na Mirage a další Roshanova prohlášení, není to v žádném případě samozřejmé. Víme, že Rošan jako velmistr Skrytých zastával v řádu vysoké postavení a představil Basima komunitě. Silné ztotožnění s vírou je tedy zřejmé. Její výroky ve Valhalle však naznačují osobní zvrat osudu nebo dokonce vyhnanství z Řádu.
Protože stejně jako Eivor nosí i ona skrytou čepel, nemohou si ti dva pomoci a mluví o tom. Roshan o svém vražedném nástroji říká: „Po dlouhé době ji mám konečně zpátky. Roky bez něj byly nejtěžší v mém životě.“ Z toho vyplývají dva možné závěry: Buď Roshan skutečně ztratila samotnou čepel, nebo – což považujeme za pravděpodobnější – ztratila své postavení velmistryně řádu. Poté ji buď získala zpět spolu s čepelí, nebo zcela upadla v nemilost a nyní žije podle víry jako vyděděnec.
Je možné, že As’ila je s těmito událostmi přímo či nepřímo spojena, protože ji Roshan popisuje jako „někoho s rozeklaným jazykem“. Patří také k „řádu, který dosahuje svých cílů prostřednictvím nepokojů a neshod“. Tím se vlastně potvrzuje, že v Assassin’s Creed Mirage budeme opět bojovat s řádem podobným templářům – ale k tomu není třeba provádět dlouhé analýzy.
Jaká je Roshanova role?
Složme si informace dohromady: Řád starších pracuje s klamem a svárem. As’ila mluví rozeklaným jazykem. Možná hraje větší roli v dějové linii Mirage a je dokonce členkou Skrytých nebo jim blízkou jako tajná členka Řádu. Možná, že As’ila a Basim/Loki mají něco společného s Rošanovým původem v Řádu, takže hon na ni je Rošanovou osobní záležitostí. Řekne Eivorovi: „Buď spokojený s Eorlem a nech As’ilu na mně.“
S tím je alespoň částečně v rozporu Rošanovo prohlášení, že As’ila „byla jen překážkou na dlouhé cestě“. Každopádně to, že má Roshan za sebou pohnutou minulost, naznačují její výroky jako „Jsem celý život před tebou“ a „Lovila jsem její druh, když jsi byl ještě na mateřské.“
Také není pochyb o tom, že jsme svědky tohoto příběhu. Po rozloučení si Eivor řekne: „Zajímalo by mě, jestli se o ní někdy dozvím víc.“ Pravděpodobně ne, ale my hráči v Mirage ano. To bylo přímé prohlášení před monitory.
Po splnění mise získá Eivor sadu brnění „Mentor of Alamut“. Jedná se o další odkaz na Rošanovo (bývalé?) postavení v řádu – Alamut je název asasínské pevnosti v Mirage, která hrála významnou roli už v Assassin’s Creed 1. Kromě toho sada přináší bonusy k – no, samozřejmě – plížení. Vizuální dojem je díky tomu, že zbroj vypadá podobně jako u asasínů z dřívějších dílů, dokonalý.
Co Basim?
Zda někdo po skončení Valhaly pocítí k Basimovi sympatie, se teprve uvidí. Ale postava je rozhodně vzrušující. V knize Mirage prožíváme Basimův příběh, kdy se z talentovaného kapsáře v Bagdádu stává skrytý muž. Víme, že Basim je reinkarnací Isu Lokiho, který se jako znovuzrozený Odin pokusil zabít Eivora.
V době, kdy se Roshan a Eivor setkávají, je Basim uvězněn v Norsku ve stroji podobném Animusu, který představuje Světový strom. Teprve když ho Layla Hassanová osvobodí v současnosti, unikne, přidá se k moderním zabijákům a od té doby slouží nám hráčům jako avatar v Animusu. Je také spojen se záhadným odpočítáváním.
Z hlavního příběhu také víme, že znovuzrozená božská část může být nejprve osvobozena, například velkou bolestí. Teprve poté, co Eivorův bratr Sigurd přijde mučením o ruku, si uvědomí, že je reinkarnací Tyra.
Pokud to dáme do souvislosti s tím, co víme oRoshanovi, je možné, že: Basim je mladý muž s vlastní identitou až do zasvěcovacího obřadu u Skrytých. V traileru je vidět, jak obětuje svůj prsteníček, aby mohl ovládat skrytou čepel. Je docela možné, že od tohoto okamžiku se v něm probudí Lokiho část a začne ho měnit.
To nás vede k následujícím otázkám: Jak se Basim stal postavou, kterou známe? A kdo to vlastně je – Basim, Loki nebo symbióza obou? Nápovědu k odpovědím najdeme v epilogu poslední kapitoly. Eivor se během monologu s Odinem rozhodne odejít z vesnice, Basim tuto scénu pozoruje a komentuje dosti překvapeně slovy:
„Fascinující. Eivor se zapojuje do Odinových vzpomínek způsobem, který je mi neznámý. Můj boj s Lokim byl intenzivní, ale krátký, a skončil… vzájemným pochopením toho, kdo jsme“
Po tomto výroku je pravděpodobné, že původní Basim v nějaké podobě stále existuje. To je také jasné, když se Eivor loučí s Basimovým žákem Haythamem. Ten nám prozradí, že nemá rodinu a ke Skrytým přišel v raném věku jako sirotek. V tu chvíli Basim soucitně zavře oči, což svědčí o zcela pochopitelných lidských emocích. Je jasné, že Haythamovi na Basimovi záleží. Na druhé straně Loki také ztratil rodinu a hledá svého syna. Možná je zde naznačena symbióza obou identit.
Faktem však je, že Loki má v případě pochybností také navrch: Vždyť ve finále Valhally byl zaslepen nenávistí k Eivorovi/Odinovi a Sigurdovi/Tyrovi, kteří ho připravili o rodinu. A i když neprozradí všechny své motivy, stále sleduje Lokiho cíl, kterým je osvobození Angrboda a nalezení jeho syna.
Každopádně je to určitě Loki, kdo na konci říká Williamu Milesovi: „My jsme takovou technologii vyvinuli mnohem dříve než vy.“ A přinejmenším zčásti stejnou myšlenkou je i věta, že chce „moderní zabijáky vybičovat“. Sice tvrdí, že stále respektuje krédo asasínů, nicméně tato zjevná arogance vypovídá spíše o Lokim než o Basimovi, který je v celém příběhu vždy vykreslen pokorně.
To zní spíš jako symbióza na základě dohody. Stále však existuje možnost, že se údajně svobodně rozhodne Basim. Loki je přece známý jako podvodník a šibal. Pro takové loupeživé božstvo Isu by bylo hračkou manipulovat s lidskou bytostí a obratně ji usměrňovat pro své vlastní účely. S ohledem na Mirage bude zajímavé zjistit, jak je tato postava a její motivace vymyšlena.
Náznaky remaku
Jak při setkání s Roshanem, tak při závěrečném setkání s králem Ælfredem se objevuje několik drobných, ale důležitých odkazů na vznik seriálu z roku 2008. Například vrah předloží svitek pergamenu ukořistěný As’ilovi jako pravou odměnu a odpoví Eivorovi, že je to „Budoucnost. Semínko k zasazení v Jeruzalémě.“
Jak víme, AC1 se odehrává v roce 1191 ve „Svaté zemi“ a Jeruzalém je vedle Damašku a Akry jedním z dějišť. Templáři i asasíni jsou navíc již plně vyvinutí – semínko, o kterém se zmiňuje Roshan, mohlo vyrůst v průběhu staletí. Skutečný templářský řád byl poprvé založen v Jeruzalémě v roce 1118 pod názvem „Chudé rytířstvo Kristovo a Šalamounova chrámu v Jeruzalémě.“
Tím se dostáváme ke králi Ælfredovi, který Eivorovi během tažení opakovaně podsouvá narážky na cíle řádu a podepisuje je „Ubohý rytíř Kristův“. Navíc si při jejich posledním setkání přeje věrnost „ne mně, ale Kristu. A k řádu, který jsem shromáždil v Jeho jménu.“ Ve Valhalle stál v čele Řádu starších, ale s jeho cíli už nesouhlasil. Zdá se, že již založil další řád, který bude pravděpodobně přímým předchůdcem templářů.
Jedná se o silné obsahové odkazy na první díl série. Mirage se také více přibližuje AC, protože se odehrává na Blízkém východě a zaměřuje se na stealth. Ačkoli se jedná pouze o spekulace, Ubisoft by tyto odkazy na Assassin’s Creed 1, které jsou podle našeho názoru zcela jasné, neměl uvádět. Zvláště formulace se semenem rostoucím v Jeruzalémě ve spojení s výrokem „To je budoucnost“ je velmi lákavá.
Namísto do budoucnosti se však Assassin’s Creed Mirage vydává nejprve do minulosti. Jsme zvědaví, které z našich předpokladů se skutečně naplní a jaká další tajemství hra odhalí.
Co očekáváte od Mirage a příběhu Basima? Dejte nám vědět v komentářích!
