Chcete vidět Oppenheimera v kině? Pak se na něco připravte. Ve své recenzi bez spoilerů Kevin prozrazuje, co vás v tříhodinovém Nolanově filmu čeká
Po Oppenheimerovi jsem ztratil řeč.Nebylo to jen kvůli neuvěřitelné tříhodinové stopáži, dlouhé frontě před záchodem v kině nebo tomu, že jsem nedávno začal hrát nový Fallout 4 a každou volnou chvíli toužím po svém Playstationu.
No,Oppenheimer opět rozechvěl mé šedé a trestuhodně zanedbané buňky. Můj sotva používaný mozek si s nejnovějším filmem Christophera Nolana poradil jen v omezené míře. Po předchozích dílech režiséra Tenetu nebo Počátku se to dalo čekat.
Ale popravdě řečeno jsem byl beze slov hlavně proto, že jsem si musel nejdřív nechat Oppenheimera trochu projít hlavou. O tom, jak moc dobrý nebo špatný film jsem považoval, jsem mohl diskutovat sám se sebou.
K jakému závěru jsem dospěl, se dozvíte v tétospoiler-free filmové recenzi A ano, snažil jsem se být stručný, ale povedlo se mi to podobně jako Christopheru Nolanovi s Oppenheimerem …
Table of Contents
O čem je film Oppenheimer
Svým nejnovějším filmem se Christopher Nolan věnuje takzvanému otci atomové bomby: J. Robertu Oppenheimerovi, který svým výzkumem riskoval zničení světa, aby právě tomu zabránil. Nolan k tomuto účelu adaptuje Oppenheimerovu biografii od Kaie Birda a Marina J. Sherwina a věnuje se zhruba 45 letům vědcova života.
Oppenheimerův příběh se točí především kolem projektu Manhattan: během druhé světové války se USA a Hitlerova Třetí říše předháněly v tom, kdo dokáže zprovoznit první atomovou bombu a zvrátit tak průběh války ve svůj prospěch.
Za tímto účelem založil vědec německo-židovského původu laboratoř v Los Alamos pod dohledem generála Leslieho Grovese J. (Matt Damon) a Lewise Strausse (Robert Downey Jr.) z americké Komise pro atomovou energii. Film Christophera Nolana zachycuje Oppenheimerovu (Cillian Murphy) cestu k projektu Manhattan a během něj, stejně jako jeho následky.
Pro koho je Oppenheimer zajímavý
Chcete lekci z historie?Pokud chcete vidět Oppenheimera v kině, rozhodně byste si s sebou měli přinést špetku zájmu o skutečnou osobu, kolem které se film točí. Pokud například doufáte, že se dozvíte o skutečném výzkumu jaderných zbraní a vzniku první atomové bomby, budete možná zklamáni.
Film je o skutečné osobě.
Název by tomu mohl napovídat, ale Oppenheimer je zcela o – no – J. Robertu Oppenheimerovi. Jeho kariéra, osobní vývoj a následky, které jeho úspěchy přinášejí, jsou jasně v centru pozornosti. Ostatní postavyjsou jen zřídkakdy více a většinou méně důležité.
Film pro herce:Kromě toho byste měli mít určitou afinitu k herectví jako takovému. Během necelých tří hodin stopáže zabírají neměnně silné herecké výkony nejméně 98 procent děje.Ostatní výstavní hodnoty lze spočítat na prstech jedné ruky.
Vaši pozornost vyžaduje:Christopher Nolan se obejde bez klasické práce se scénou, Oppenheimer je vlastnějen
jedna dlouhá montáž – a to přes 180 minut. Jinými slovy: navzdory třem jasně vymezeným dějstvím zde není žádná oddechovka a Oppenheimer připomíná skutečnou dialogovou montážní linku.
Pokud zde odbočíte nebo ztratíte nit, už ji tak rychle zpět nezískáte. Na rozdíl od jiných komplexních Nolanových děl se u tohoto díla nemůžete jednoduše kochat působivými akčními sekvencemi, pokud byste psychicky vypnuli.
Takže shrňme:Oppenheimer je především o příběhu, postavách, výkonech herců – a to bez jakýchkoli zábran. Neustálá palba dialogů a neustálé přeskakování mezi různými časovými rovinami a dějovými liniemi mi vůbec nevyvedly z míry alespoň můj mozek.
Silné a slabé stránky Oppenheimera
Co se nám na Oppenheimerovi líbilo
- Příběh:Přijde mi trochu zvláštní vyzdvihovat příběh skutečné osoby jako obzvlášť
dobrý
. Ve skutečnosti mi ale mnohem víc vadí, jak Christopher Nolan převyprávěl život Roberta Oppenheimera. K tomu se Nolan uchyluje k důmyslné a mazané struktuře vyprávění, která diváka nepodceňuje, ale chce ho vyzvat a v závěrečném aktu mu jednoduše vytáhne trn z paty. Na to musíte být připraveni, ale Oppenheimer za ten zážitek stojí. - Obsazení:Filmoví fanoušci se u Oppenheimera baví už dva roky. Téměř každý týden byl oznámen další herec z AAA, který se měl na novém Nolanově projektu také podílet. V určitém okamžiku to kolektivní internet vzdal a rezignoval:
Jednou budeme v Oppenheimerovi hrát všichni
A v tomto bodě celovečerní film rozhodně nezklame. Vyjmenovat všechny hlavní hvězdy by bylo nad rámec tohoto článku, ale poradím vám: Nedívejte se na (IMDB), ale nechte se překvapit. - Výkony:Díky působivému Oppenheimerovu obsazení jsou herecké výkony nepřehlédnutelným vrcholem filmu. Především Cillian Murphy dominuje ději jako hlavní hrdina, ale jeho kolegové ho ani v jedné minutě nezastíní. Zejména Robert Downey Jr, Emily Blunt a Jason Clarke patří k největším Oppenheimerovým
Scene Stealers
a každý, kdo má jen trochu rád výrazné herecké výkony, si v kině rozhodně přijde na své. - Hudba:Pokud jste viděli Mandaloriana, pak Ludwiga Göranssona znáte a pravděpodobně milujete stejně jako já (chytlavou znělku série Star Wars). Švédský skladatel samozřejmě složil hudbu k mnoha dalším filmům a seriálům, ale s Oppenheimerem zjevně předvedl potenciální opus magnum. Vizuální síla Christophera Nolana a Göranssonův zvuk se těžko mohou lépe doplňovat.
Co se nám nelíbilo na Oppenheimer
- Nekonečná montáž:Oppenheimer toho chce říct hodně a nemá času nazbyt – a to i přes přílišnou délku filmu. V kombinaci s netradiční strukturou vyprávění působí film až těžkopádně. Neustále se skáče tam a zpět mezi různými časovými rovinami, dialogy a záběry. V zásadě napínavý a Nolanem mistrovsky realizovaný film je nicméně během tří hodin vyčerpávající. Největší problém: nejemotivnější, a tudíž nejdůležitější momenty nedostávají téměř žádný prostor k nadechnutí. Oppenheimer cválá bez prodlev a kdo mu nestačí, zůstává pozadu.
- První hodina:V první hodině lze jen stěží rozeznat nit filmu, natož ji uchopit. Oppenheimer působí zběsile a nesoustředěně a teprve zpětně nabývá dění na plátně hmatatelných obrysů. Ještě více než u Teneta dává Christopher Nolan od začátku najevo, že tento film podléhá jeho podmínkám. A s tím je třeba se nejprve smířit.
- Skromný přehled:Velké herecké obsazení, množství postav, různé dějové linie a nárok na věrné zachycení autentického životopisu J. Roberta Oppenheimera s sebou přinášejí překážku, kterou není radno podceňovat: po plátně se prochází nespočet lidí, z nichž každý někde přispěje svým dílem ke skutečnému příběhu. To může způsobit, že je nepřehledné a především obtížné sledovat, co je v danou chvíli důležité. Moje paměť na jména je beztak mizerná a u Oppenheimera je to všechno, jen ne pomocná síla.
Závěr redakce
Oppenheimer je filmové mistrovské dílo – o tom není pochyb. Přesto nemohu nejnovější film Christophera Nolana bezvýhradně doporučit. Neboť jakkoli dokáže být Oppenheimer podmanivý a fascinující, působí také zdlouhavě a vyčerpávajícím dojmem. Nolan se zjevně soustředí na herecké přednosti a strukturu vyprávění, která je průhledná až v pozdní fázi. Velkých wow momentů je málo, a když už se objeví, je jen málo prostoru k nadechnutí.
Ale to je skoro až příliš negativní, protože Oppenheimer je úchvatný od začátku a pak po celou dobu. Nicméně i to jen do té míry, do jaké se do něj zapojíte. Oppenheimer bude polarizovat ještě víc, než se to podařilo už Tenetovi. Proto ho mohu každému zainteresovanému filmovému fanouškovi jen doporučit: Uvědomte si, do čeho jdete, jinak budete mít s otcem atomové bomby problémy. Oppenheimer rozhodně stojí za vidění, ale možná není pro každého.
