Mravenčí říše se vrací: na hodinu jsem se stal Napoleonem mravenců a moc se mi to líbilo

0
60

Steffi mohl hodinu vést mravenčí válku. To, co zažila, jí dává velké naděje na vydání plíživé real-time strategie

Modří brouci padli. Od mšic nelze očekávat žádnou pomoc, jsou na míle daleko od bojiště. Veškerá naděje nyní spočívá na chitinových ramenou mých dělnic, které si neochvějně razí cestu skrz mrtvoly svých padlých kamarádů. Náhle však termiti proti mně vyšlou další dvě legie – a mně před obrazovkou stéká pot po tváři.

„Hele, Steffi, nechceš se podívat naŘíši mravenců?“ zeptal se mě před pár dny šéf, protože dobře věděl, že jsem na hrách s hrůzostrašnými lezci okamžitě závislá.

Znělo to také docela útulně, jen si zahrát tento restart strategické klasiky z roku 2000.Místo toho jsem byl nečekaně vržen do nejnervóznější bitvy, jakou jsem za poslední roky zažil Ale nové šediny za to rozhodně stály

Co je vlastně Říše mravenců?

V roce 1991 vyšel stejnojmenný sci-fi román, který – překvapení! – je o mravencích a jiných hrůzostrašných lezcích, kteří mezi sebou vedou války a spřádají intriky. Nová Mravenčí říše z knihy do značné míry vychází, takže příběhová kampaň sleduje události popsané v knize. Díky enginu Unreal Engine 5 nás tato strategie také po grafické stránce donutí kroutit hlavou, ažvyjde 7. listopadu 2024 pro PC a konzole.


Empire of the Ants chce nabídnout mixklasické příběhové kampaně s přibližně 20 až 25 hodinami hraní a režimu pro více hráčů. Příběh slouží takříkajíc jako dlouhý tutoriál, který mě připraví na bitvy proti skutečným hráčům.

Přestože je strategie napsaná na každém kroku a StarCraft 2 je opakovaně uváděn jako inspirace, nejen zarytí stratégové by si měli přijít na své. Všechny hratelné bitvy nemusíte vybojovat sami, podle vývojářů se můžete pustit i do dalších průzkumných misí a místo toho pozorovat realistický svět hmyzu.

 (Všechna zvířata a rostliny ve hře skutečně existují a měli by vám připadat povědomé, pokud se občas vydáte na procházku)
(Všechna zvířata a rostliny ve hře skutečně existují a měli by vám připadat povědomé, pokud se občas vydáte na procházku)

Základní princip je jednoduchý. Prolézám světem vpřepínatelnémpohledu z ramen nebo shoraa vedu různé jednotky, z nichž každá má jiné silné a slabé stránky. Například bojovníci na dálku způsobují velké poškození, ale jsou zranitelní. Na předem určených místech také stavím výrobní budovy nebo obranné objekty. Nabídka pro tyto účely je navržena tak, aby byla mravenčí; plazím se po podlaze, abych vybral správné tlačítko. Říše mravenců bere svou předlohu vážně i v dalších ohledech

Napoleon na feromonech

Hra mě staví do role zdánlivě obyčejného mravence s číslem 103 683. „Mravenec je mravenec: Ve skutečnosti jsem generál s jedinečnými schopnostmi. A velkou nadějí v nelítostné válce se zatracenými termity. Vyjadřuji to hravým způsobem tím, že vydávám rozkazy svým takzvaným legiím a aktivně je podporuji – pomocí pachů, stejně jako komunikují skuteční mravenci.

 (Někdy si sám prozkoumám, co mě čeká. Moje jednotky jsou v pohybu pomalejší.
(Někdy si sám prozkoumám, co mě čeká. Moje jednotky jsou v pohybu pomalejší.

Moje herní feromony toho umí mnohem víc než jen oznámit: „Hej, tady někdo rozlil limonádu, pojďme jim zničit život.“ Stisknutím tlačítka mohu své hordy poslat do zuřivého bojového běsnění nebo je chránitposílením jejich zbroje. Tyto dovednosti jsou nesmírně cenné, protože bitvy jsou opravdu tvrdé

Co přesně jsem hrál?Microids a vývojářské studio Tower Five nám umožnili na hodinu vyzkoušet Empire of the Ants. Mise, kterou jsme hráli, byla předem daná a odehrává se poměrně brzy v příběhové kampani. Během testovacího hraní se odemkly všechny důležité základní funkce, ale ne všechny jednotky. Sezení doprovázel vývojář, který nám vysvětlil, jak hra funguje – tutoriál jsme z časových důvodů vynechali.

Y

Vysílám až pět legií najednou. Nejprve je musím vylíhnout nebo naverbovat v ukořistěných hnízdech, protože se mnou nebojují jen mravenci, ale také například tlustí modří brouci nebo drobné mšice. Později se objeví i létající jednotky, které vysadí mé vojáky přímo na frontové linii.

Sám bojovat nemohu, ale obvykle během bitev sedím na větvi nebo na skále a shlížím dolů na své statečné vojáky. „Jako Napoleon,“ říká můj demo společník, a přesně tak se cítím. Putuju z hnízda do hnízda, a někdy dokonce hlavou dolů, protože jako mravenec jsem od přírody skvělý šplhoun. Mé impozantní legie v závěsu pak pro mě dobývají jedno místo za druhým. V první polovině mise se cítím neporazitelný.Ale moje mravenčí Waterloo už na mě čeká.

 (Důležitou by se měla stát i denní doba, změny počasí a čtyři roční období.)
(Důležitou by se měla stát i denní doba, změny počasí a čtyři roční období.)

Termiti mají trumfy

Čím dále se vydávám na nepřátelské území, tím tvrdší jsou boje. Zpočátku se prodírám ohnivými brouky a malými termitími jednotkami, ale pak se proti mně postaví několik jednotek najednou a obtížnost znatelně vzroste. Pokud si na chvíli nedám pozor, jsou moji bojovníci na dálku stříkající kyselinu minulostí. Než se ke mně připojí zásoby, které termiti využijí k protiútoku, uplyne drahocenný čas.

„Je to obtížná mise,“ říká můj průvodce ukázkou, zatímco já oplakávám své těžké ztráty. „Během hraní se do termití pevnosti dostali dokonce jen tři lidé.“ „To je pravda. Slyším, jak říká, že v tomto bodě pravděpodobně selžu. Ale samozřejmě ve mně hoří oheň ctižádosti a duch mravenčího Napoleona se mě konečně zmocňuje. A tak se všemi svými zbývajícími vojáky pochoduju přímo k silně opevněnému termitímu hnízdu

(Jako mravenec umím také chodit po vodě (alespoň na tři kroky) a skákat.
(Jako mravenec umím také chodit po vodě (alespoň na tři kroky) a skákat.

Dojde k nelítostné bitvě, o které cvrčci cvrlikají ještě dnes– a která by rozhodně dostala hodnocení 18+, kdyby se v ní místo hmyzích vojáků jednalo o dvounožce. Hnízdo stříká na mé legie kyselinu, termití bojovníci se silnými kousacími nástroji drtí mou zmenšenou armádu. Jeden mi dokonce okusuje břicho, jak se to opovažuje!“

Poté, co jsem mu unikl odvážným manévrem hlavou napřed, to s mou armádou nevypadá dobře. Termiti sice padli, ale v hnízdě rychlostí blesku dospívá jejich nová líheň a mně zbývají jen modří brouci. Vare, vrať mi mé legie – počkat, špatný generál, nevadí!

Moji poslední obrnění lezci se vrhají proti dřevěným zábranám, ale ne dost rychle! Duchapřítomný výbuch feromonu z mého … no, alespoň jim dodá novou sílu, ale prostě to nestačí, moji nejstatečnější bojovníci se bez života převalí na záda.

 (Zde mravenčí generál postříká své vojáky posilovačem rychlosti.)
(Zde mravenčí generál postříká své vojáky posilovačem rychlosti.)

Časy tikají, čas mého výkopu se krátí stejně rychle jako moje naděje. Poslední nápor, moji vrhači kyseliny se respawnují a vrhají se k pevnosti, ale ta jim kyselinu vrací – až nakonec zůstane stát jen můj úplně poslední mravenec, který naposledy vystřelí… a vyhraje bitvu doslova v poslední vteřině.Ridley Scott to nemohl zinscenovat dramatičtěji.

Ještě nikdy jsem nebyl tak naštvaný, že mi nebylo dovoleno natočit svůj zápas a podělit se o něj s komunitou GlobalESportNews Po této mimořádně zábavné hodině se nyní nabízí otázka: Když vyhrajete bitvu v lese a nikdo se nedívá –vyhráli jste i tak?

Závěr redakce

Empire of the Ants si rozhodně vydobyla místo na mém osobním seznamu přání. Strategie není moje největší vášeň, ale plíživé mlátičky o to víc – a přímý způsob velení vojákům se mi opravdu líbí.

Samozřejmě si uvědomuji, že jsem měl obrovské štěstí a že hra nebude vždy tak pohodová. Navíc jsem zatím viděl jen malý zlomek hry, mají být i jiné typy misí a příběh chce být také něčím výjimečný. Zatím to nemohu posoudit, ale do vydání už moc času nezbývá.

Je také zajímavé, že se letos dočkáme hned dvou mravenčích strategií, protože Empires of the Undergrowth vyšla teprve nedávno. Po grafické stránce je Empire of the Ants rozhodně vítězem a po demu bych si na něj vsadil i po stránce hratelnosti – ale to vám řekneme, až budeme mít možnost důkladně otestovat plnou hru. Do té doby vás zanechám s příhodnou napoleonskou moudrostí: Vítězství patří těm, kteří vydrží nejdéle!

Empire of the Ants bude vydána také s německými texty, jak jsme se dozvěděli od vývojářů. Jazyk hmyzu je stejně vymyšlený, takže by asi znělo divně, kdyby blábolil lidskými slovy.

Pokud máte chuť si přečíst – opravdu napínavý – román už teď: V němčině se kniha jmenuje „Die Ameisen“ a má několik pokračování, všechna od francouzského autora Bernarda Werbera.