Assassin’s Creed Shadows: Nezapomeňte vyzkoušet nejvyšší obtížnost!

Assassin’s Creed Shadows nabízí spoustu možností, jak si přizpůsobit herní zážitek. Náš tip: Zvyšte ovládání o stupeň

Nebojte se, tohle nebude elitářskáNa zahradu se dostanou jen drsňáci Pokud sichcete Assassin’s Creed Shadowsužít jen po večerech na nejlehčí obtížnost, pak jste vítáni! Úrovně obtížnosti nezušlechťují ani nezaviňují pravénebošpatnéhráče, na to se nesnažím poukázat – ale dobré úrovně obtížnosti do jisté míry hru samozřejmě mění

A v případě Stínadel bych vás rád alespoň vyzval, abyste s těmito změnami trochu experimentovali, protože mně osobně (!) výrazně zlepšily herní zážitek. Naštěstí, pokud vám to přijde jinak, můžete to vždycky zase změnit

Nejprve si tedy objasníme, jak ve hře Shadows fungují úrovně obtížnosti.

Jak fungují úrovně obtížnosti ve hře Assassin’s Creed Shadows

Shadows umožňuje přizpůsobit si herní zážitek mnoha způsoby. Můžete například vypnout quicktime události, zapnout zaručené vraždy a přepínat mezi konkrétními značkami úkolů a neurčitými nápovědami o cílech misí. V případě aktuálních úrovní obtížnosti jsou k dispozici dvě hrubé volby:

• Obtížnost boje můžete nastavit ve čtyřech úrovních. V příběhovém režimu Shadows se souboje přiškrtí, abyste se mohli plně soustředit na příběh. V režimu Expert je tomu naopak: Naoe a dokonce i Yasuke vydrží v boji jen velmi málo, takže časové úseky pro parry musí být správné.
• Obtížnostsneak lze regulovat ve třech úrovních. Na Easy mají nepřátelští kolegové o něco delší linii, můžete se snadněji schovat atd. Na Expert to začíná být opravdu složité: stráže vás uvidí i na střechách – což je podle zkušeností pro stráže Assassin’s Creed slepé místo.

Na první pohled zní zejména obtížnost boje jako krok zpět ve srovnání s Valhalou, která po všech patchích nabízí snadno deset různých úrovní obtížnosti od příběhového režimu až po ultra-super-duper-hardcore drengir.

Shadows je zábavnější na hard

Valhalla (stejně jako předtím Odyssey) zvyšuje úroveň nepřátel hlavně na vyšších úrovních. Tam, kde na snadné úrovni můžete nepřátelského Vikinga složit třemi ranami, na úrovni Drengir ho budete hrabat jako oře. Stíny sice také snižují statistiky, ale díky nim jsou nepřátelé méně houževnatí. Dokonce i na Expert můj Yasuke srazí nepřátelského samuraje docela rychle

Ale protivníci jsou smrtelnější. Stačí pár zásahů a obě hlavní postavy se zakousnou do prachu – Naoe dokonce rychleji než Yasuke. Takže nejenže se musím více seznámit se systémy hry (to už bylo ve Valhalle), optimalizovat efekty vybavení, vytvářet synergie a tak dále, ale … Shadows se také stává čistě plíživou hrou, přinejmenším jako Naoe.

Ve Valhalle mě hodně štvalo, že Eivor může vždycky proběhnout zdí s dveřmi. Jasně, do scénáře to zapadá, ale já prostě miluju dobré plíživé hry, kde jsem nucen jít tichou cestou. Pokud si ve Stínech vše vytočíte na maximum, tak to tak rozhodně je.

Nejenže musíte zůstat nepozorováni, ale také musíte využít všechny nástroje ve svém arzenálu. Přikrčení na střeše už nebude fungovat. Musím vypínat zdroje světla, přitahovat stráže, záměrně je zabíjet uvnitř, případně je úplně

oběhnout.

Kromě toho má hra Shadows na nejvyšší obtížnost příjemnější křivku postupu než poslední díly série. Ano, nepřátelé se levelují, ale jejich statistiky se nezvyšují lineárně jako u mě. Pokud správně skilluji, nosím správné brnění a koordinuji efekty, pak je můj Yasuke s postupem hry stále lepší než konkurence. A tak i na obtížnost expert jsem na konci své cesty mocným samurajem, který dokáže rozebrat celý tábor. To mi osobně také připadá jako velmi skvělá odměna.

Jak už jsem řekl, obtížnost lze kdykoli v možnostech přenastavit, pokud by se vám zdála příliš upocená nebo vyčerpávající. Ale zkuste to, pokud máte rádi plíživé hry