Battlefield 2042 zaznamenal od svého vydání obrovský úbytek hráčů. Náš expert na střílečky však zůstává hře věrný – proč?
Obávám se, že tento článek bude čelit velkému protivětru. Se svou preferencí pro Battlefield 2042 jsem v redakci osamocen, a nejen tam. Dokonce i moji přátelé se střelci vyhýbají jako míči s varováním před žralokem.
A slibuji: Nemám sklony k sebebičování, Battlefield 2042 mě vlastně skvěle baví! Kdysi katastrofálně vydaná hra je mezitím dokonce v technickém stavu, který se blíží přijatelné verzi pro vydání.
Nechápejte to prosím špatně: Pořád jsem naštvaný, ale z pěti důvodů Battlefieldu 2042 stále věřím.
1. je to „moje“ bojiště
Ne, nechci říct, že Battlefield 2042 vytváří intimnější atmosféru, protože na Steamu je aktivních jen několik tisíc hráčů. To je také pravda. Vědět, že hrajete s lidmi, kteří to hrají tak urputně jako já, je zvláštně povznášející. Těm, kteří hrají nyní, se hra líbí. Já také. Rozumíme si.
Kdokoliv si se mnou teď hraje, pochopí můj smutek. Sdílíme pocity, prošli jsme si těžkými počátečními fázemi navzdory všem chybám a stále se tu držíme. To vytváří zvláštní pocit sounáležitosti.
Kromě toho patřím k obskurní cílové skupině, na kterou 2042 zřejmě cílí: prostě mě to dostává prostředím a prezentací. Stačil jeden trailer a můj prst myši sklouzl na tlačítko koupit Ultimate Edition. Tehdy jsem samozřejmě nevěděl, že nový placený obsah se objeví až za půl roku.
Během bety jsem byl tak nadšený, že jsem se o všechny problémy (špatný výkon, nedostatečné vyladění, …) moc nestaral. Byl jsem rád, že jsem si mohl zahrát moderní, nový Battlefield.
2. Většina designových rozhodnutí se mi líbí
Příliš velké mapy, příliš mnoho hráčů na zápas, specialisté místo tříd: Komunita Battlefieldu byla již zásadně naštvaná na směr, kterým se DICE ubíralo s hrou 2042. Příliš málo starých ctností Battlefieldu, příliš mnoho novodobých experimentů, to je obecný názor kritiků.
Na druhou stranu mi specialisté při hraní vůbec nevadí. Otravná jsou pouze hesla na konci hry. Málokdy jsem zažil tak absurdní tón: svět je v troskách, všude je válka, ale každý má samozřejmě na rtech nějakou chytlavou hlášku.
Na druhou stranu při běžném hraní jsem si rozdílu oproti třídám vojáků téměř nevšiml. Dokonce i v Battlefieldu 4 a jeho třídách tu a tam chyběl kolega s léčením nebo krabička s municí. A jak v Battlefieldu 4, tak v Battlefieldu 2042 moje postava čas od času vykrvácí u nohou nepozorného zdravotníka.
3. aktualizace 4.0 přinesla technické vykoupení
Konečně se mohu plně zapojit do hry, aniž bych byl neustále otrávený. Vzpomínáte si na nevýslovné škubání a záškuby na každém kroku, otravné chyby a pády, pekelné vyvážení zbraní? Společnost DICE však zapracovala na mnoha chybách a nedostatcích, vylepšila zbraně a mnoho dalšího. Těch několik tisíc zbývajících hráčů si toho dnes všimne při plynulejším hraní.
Poslední aktualizace 4.0 byla obrovskou záplatou s opravami chyb, optimalizacemi a vylepšením komfortu. Samozřejmě jsem to musel vyzkoušet sám. A skutečně! Od první chvíle se mi vybavila jedna věta: Kdyby byl Battlefield 2042 vydán takto, měli bychom nyní šťastnější komunitu. Bohužel tomu tak není – a chladné rameno zklamaných fanoušků je pravděpodobně spravedlivý příjem. Ale bolí mě to, protože je to přece Battlefield!
4. Battlefield 2042 mě opravdu baví
Pokud se k tomu nějak přimějete: jděte se na hru podívat sami. Celková vize Battlefieldu 2042 se zatím jeví lépe. Co mě v betě nadchlo: Smysl pro pohyb, který přináší dvojí rychlost sprintu, uspokojivá hra se zbraněmi a „charakteristické momenty Battlefieldu“, na které se PR neustále odvolává. Odplazím se pár centimetrů stranou, aby mě džíp plynule přejel, místo aby mě přejel. Olé. Něco takového.
To se projevuje ve velkých bitvách, kdy desítky z vás brání cílový bod zuby nehty, zatímco nepřátelský tým na vás hází všechno. To je to, co udělalo Battlefield skvělým. Upřímně doufám, že se značka dokáže odrazit od fiaska s vydáním.
A přesto i ta trocha pokroku, která je v Battlefieldu 2042 už přítomna, dokáže takové hráče, jako jsem já, zabavit na stovky hodin. Za předpokladu, že patříte k vzácnému druhu lidí, kteří si na svém profilovém obrázku rádi zobrazují efektní černočervené ikony. Je to jen virtuální haraburdí, ale je zatraceně těžké ho získat. Já ano!
Tam se mi pod kůží vytvoří zvláštní náklonnost k útočné pušce M5A3, se kterou jsem toho tolik zažil. Jednoduše proto, že postrádá kosmetický obsah. Takže pro mě se nutnost stává ctností.
Takže jsem si stanovil vlastní cíle, když jsem hrál Specialistu Falcka 80 hodin, abych nakonec získal ten černočervený symbol na svém profilu. A hra mě baví, takže mi ani ten čas nepřijde promarněný. Spíše jako bonus: V mém hlavním kině mě pak potenciální navrátilci z první sezóny považují za ztracený případ. A oddaný zdravotník. Přál bych si to.
5. Nedržím zášť
Ano, stejně jako většinu hráčů mě Battlefield 2042 strašně naštval. Hra, kterou jeden z největších vydavatelů na světě inzeruje jako AAA střílečku, prostě nemůže být vypuštěna na trh půl roku před dokončením. Takhle se s věrnými fanoušky 20 let staré série nezachází. Ať už jsou důvody jakékoliv, jsem o tom pevně přesvědčen.
Ale nechci se ztratit v cynismu. V první řadě mě zajímá dobrý Battlefield. Aniž bych zapomněl na to, co se stalo, chci se nyní dívat dopředu. A já věřím, že Battlefield 2042 se může stát hrou, kterou nám sliboval první trailer.
Součástí je i trocha tvrdohlavého vzdoru: Nyní se mohu se svými vybělenými 120 kuličkami konečně bavit tak, jak mi bylo slíbeno při vydání. A já si to nenechám vzít!
Na druhou stranu chápu hráče, kteří se kvůli všem těm hádkám navždy odvracejí od Battlefieldu 2042. Podporuji tento naprosto jasný signál, že takováto katastrofální uvolnění jsou nepřijatelná. Ale jen jako pasivní divák, protože jsem slabý, mám tuto hru rád a budu ji hrát i nadále.
Taková dlouhodobá zášť také není zdravá. Takže i ve vlastním zájmu nechávám hněv za sebou, dívám se do budoucnosti a hraju zatracený Objektiv. Společně s několika lidmi, kteří jsou pro to také.
