CoD Vanguard se vrací ke staré síle multiplayeru, aniž by napodoboval Battlefield

0
388

CoD jako obvykle? Ne tak docela: Po dvou hodinách strávených s betaverzí Vanguardu jsme učinili první závěr o multiplayeru.

Není žádným tajemstvím, že Call of Duty a Battlefield v posledních letech stále častěji loví ve svém rybníku. V roce 2019 se v Modern Warfare náhle odehrály velké bitvy s vozidly a vrtulníky. Battlefield lákal zejména fanoušky chaotických pěchotních bitev bez oddechu, s režimy jako Grind a mapami jako Metro.

Zdá se však, že CoD Vanguard chce tento cyklus přerušit. Sami jsme si mohli multiplayer důkladně vyzkoušet a hned jsme si všimli, že vývojáři záměrně spoléhají na staré silné stránky série, aniž by vyhodili pokrok Modern Warfare z okna, jako to udělali u Black Ops Cold War. Vychází však i tento výpočet?

Jen proto, aby nedošlo k nedorozumění: „Starými přednostmi“ samozřejmě myslíme rychlé arkádové přestřelky, ve kterých jsou zapotřebí především reakční schopnosti a hbitý prst na spoušti – Vanguard také nepřekvapivě nijak zásadně nemění vzorec Call of Duty.

Ale tam, kde se Modern Warfare a Cold War ještě snažily (s poměrně slabým úspěchem) kopírovat Battlefield, Vanguard klade vlastní důraz a inscenuje větší masové bitvy velmi chytrým a jednoduchým způsobem.

Už žádné kopírování bitevního pole

Pomocí takzvaného bojového tempa můžeme určit, kolik hráčů se má zápasu zúčastnit. Nezáleží na tom, na jaké mapě a v jakém herním režimu, od klasického 6vs6 až po 84 hráčů, je možné téměř vše, ale na cestě jsme vždy pěšky. To je jasný odklon od nejistých pokusů s Ground War z MW a Combined Arms z Black Ops Cold War. Díky často chaotickému průběhu zápasu a pochybnému vyvážení vozidel nebyly tyto hry příliš úspěšné ani zábavné.

Mapy s 16 MP slibují vizuální rozmanitost. Toto přístavní zařízení na Gavutu patří do Tichomořského divadla. Zastoupena je také Afrika, Stalingrad a Francie.
Mapy s 16 MP slibují vizuální rozmanitost. Toto přístavní zařízení na Gavutu patří do Tichomořského divadla. Zastoupena je také Afrika, Stalingrad a Francie.

Od roku 2019 je tedy jasné, že k tomu, abyste úspěšně ukradli Battlefieldu prvenství, je potřeba mnohem víc než jen pár co nejrozsáhlejších a nejzakroucenějších map, na které plácnete vozidla a pak očekáváte, že se z toho vyvine napínavý zápas. Vanguard se však ani nesnaží přiblížit hře Battlefield, ale pouze rozšiřuje rozsah obvyklých kol Domination nebo Kill Confirmed.

A to se nám v prvních kolech překvapivě osvědčilo: ve hře 20 proti 20 na mapě Gavutu v Pacifiku se překvapivě rychle vytvořil skvělý tok, vznikly jasné frontové linie a začalo napínavé přetahování o cíle mise. Velká skupina našeho týmu zaútočí na pláž jako první a zatlačí nepřítele zpět k rezavému vraku lodi ve vnitrozemí ostrova.

Naši protivníci se stáhnou k řadě palem, které nám poskytují dobré krytí, a rozeberou nás kulometnou palbou. Někteří z našich spoluhráčů proto běží kolem nepřátelské linie a útočí zezadu. Mapa nabízí dostatek běžeckých cest, abyste mohli proniknout do boku nepřítele nebo zaujmout obranné pozice kolem vlastních vlajek. Rozvíjí se dynamická hra nahoru a dolů.

Mnoho objektů na mapách se v průběhu kola velkolepě rozbije. Vypadá to skvěle, ale na hratelnost to má minimální vliv.
Mnoho objektů na mapách se v průběhu kola velkolepě rozbije. Vypadá to skvěle, ale na hratelnost to má minimální vliv.

Například proto, že tentokrát nic nenarušuje rovnováhu zbraní, killstreaků a gadgetů, které jsou určeny pro boj pěchoty. Velké varianty Vanguard jsou samozřejmě o něco hektičtější než obvykle. Zůstávají však v pravém slova smyslu při zemi a stále nabízejí příjemnou změnu hratelnosti osvědčených bitev 6vs6, aniž by cestou ztratily identitu Call of Duty.

Zároveň také uspokojují potřeby fanoušků stříleček po grindování, kdy může jít jen o bezduchou akci. Není přece žádným tajemstvím, že Shipment z Modern Warfare a mapy Battlefieldu, jako je Metro nebo Locker, jsou stále velmi oblíbené pro pouhé zážitky z puristického run&gun.

Vanguard tuto touhu po střílečce chytře řeší: Combat Pacing mi umožňuje zažít mlýnek na maso kdykoli a kdekoli stisknutím tlačítka. Na druhou stranu ti, kteří se necítí na nepřetržitou palbu bez přerušení, jednoduše zůstanou u standardního nastavení s poněkud klidnějším tempem hry a nemusí klikat na Zrušit v matchmakingu, když se v rotaci náhle objeví „špatná“ mapa.

A než kvůli tomu někdo začne volat po revoluci ve střílečkách: masové bitvy ve Vanguardu stále připomínají CoD. Jen o něco intenzivnější. Na druhou stranu to také znamená, že kdo se nedokázal sžít s nekomplikovaným natáčením seriálu po práci, určitě nebude spokojený ani v roce 2021!

The Modern Warfare Evolution

Šťastní však budou určitě všichni ti, kteří se bavili už u Modern Warfare, protože Vanguard důsledně staví na herních mechanismech spin-offu z roku 2019. Montáž, tedy podepření a stabilizace zbraní na překážkách, se vrátila v rozšířené podobě, takže se nyní můžeme pohybovat i po povrchu nebo střílet naslepo z krytu.

Nástroj Weaponsmith nabízí spoustu možností a podrobných statistik pro každý nástavec. Příkladné!
Nástroj Weaponsmith nabízí spoustu možností a podrobných statistik pro každý nástavec. Příkladné!

Vrací se také taktický dvojitý sprint, interaktivní (a nyní zničitelné) dveře a obrovský arzenál zbraňových nástavců. Když už mluvíme o přílohách: Gunsmith by se měl opět stát opravdovým rájem pro kutily se zbraněmi, protože nabízí až 60 různých možností přestavby některých zbraní, od mířidel přes rukojeti až po přestavby celých ráží.

Tentokrát však již nemusíme hádat, jaký účinek bude mít nástavec, ale můžeme si v nabídce statistik podrobně prohlédnout, jak se změní poškození, zpětný ráz, rotace, rychlost nabíjení nebo přesnost míření. To je rozumná inovace, protože u předchůdců jsme se v případě pochybností museli spoléhat na výsledky měření youtuberů.

Jaký je to pocit?

Důležitým faktorem pro každou střílečku je ovládání zbraní a zde si CoD Vanguard téměř v ničem nezadá s velkým vzorem Modern Warfare: MG42 ohlušujícím způsobem rachotí, brokovnice chrlí kouř a jiskry a salva z Mauseru C96 prudce trhne mířidly vzhůru. Zásahy jsou doprovázeny mlaskavými zvuky a exploze nebo kulky velkého kalibru také rozmetávají části těla.

Nepřátelský kontakt každou sekundu: V Hotelu Royale v režimu Blitz s mnoha hráči je to pořádný nářez!
Nepřátelský kontakt každou sekundu: V Hotelu Royale v režimu Blitz s mnoha hráči je to pořádný nářez!

Animace jsou zpracovány s důrazem na detail, například když naše postava při nabíjení Kar98 drží prsty na závěru, aby při opakování neztratila nový náboj. Vanguard tak konečně vrací Call of Duty do vyšší ligy, co se týče přestřelek. A při běhu nám postava dává pocit váhy a hybnosti.

Poněkud střízlivější je však destrukce na mapách, které si vývojáři tak pochvalují: Přestože jsou dřevěné ploty a zátarasy na některých místech rozbité, v hrách, které jsme hráli, to málokdy znamenalo skutečný rozdíl. Systém se dokonce zdá být trochu umělý, protože lze zničit jen některé dřevěné konstrukce, zatímco jiné vydrží i střelbu granátem. Funkce tak zůstává pouze příjemnou vychytávkou bez skutečného přínosu.

Mimochodem: Pokud si chcete udělat představu sami, můžete si také vyzkoušet verzi, kterou jsme hráli my – shrnuli jsme všechny informace o otevřené betě Vanguardu

CoD Vanguard: All info on Alpha, Beta and Champion Hill Mode

CoD Vanguard: All info on Alpha, Beta and Champion Hill Mode