opinion: Battlefield 2042 se ohání mnoha superlativy. Zápasy pro 128 hráčů, obří mapy, epická tornáda – ale právě tady Dimi cítí problém.
Marketing je obtížná práce – zejména pro dlouhotrvající série stříleček. Něco na krabici dát musíte, i když po tolika letech (a tolika hrách) ne každý slib dostane lidi za kamna. Nové mapy? Nové zbraně? No dobře.
A když pak budete ze střech hlubokým hlasem a zcela upřímně hlásat: „Battlefield 5! Pro změnu zase druhá světová válka“, mnozí fanoušci krčí rameny po všech těch CoD a Battlefieldech ze světové války. Pokud se Call of Duty: Vanguard skutečně odehrává opět ve druhé světové válce, jsem velmi zvědavý, jak jej Activision bude prodávat jako „svěží“ a „vzrušující“.
Stejnou výzvu má i Battlefield 2042. „Bojiště 2042! Hra, která se s dvouletým zpožděním vrací ke scénáři Battlefieldu 4.“ Jistě, obrovské mapy, zápasy pro 128 hráčů, to jsou působivé snímkové frekvence. Ale nějak musíte klobásu chutně propagovat u hotdogu, ne jen u housky. Takže klobása je zde herní identita a … OK, nechám těch hloupých metafor.
Chci tím říct, že Battlefield 2042 křičí ze střech, že chce opět přinést ty jedinečné momenty Battlefieldu, pro které sérii milujete. V zásadě je to také správný směr. A jak lépe shrnout chaos bitvy než tornádem?! Uprostřed zápasu se přes mapu přežene vichřice, která omezí váš výhled a srazí na kolena přítele i nepřítele. Zní to dobře? Vůbec ne.
Zrušte to hloupé tornádo
Nedávno se objevily další údajné úniky informací o tom, jak špatně funkce Tornado funguje v praxi. Tom Henderson, který je i přes některá nepravdivá prohlášení považován za poměrně spolehlivého, uvádí interní zpětnou vazbu od vývojářů:
Early feedback of the tornadoes in #BATTLEFIELD2042 are essentially "they are fun and cool to see for the first few times, but they become very repetitive and ruin the classic BF experience and flow of the map"
— Tom Henderson (@_Tom_Henderson_) July 12, 2021
Často se setkáváte s takovou zpětnou vazbou u podobných vychytávek, údajně velkých nových funkcí, které je dobré umístit na krabici. Call of Duty: Modern Warfare se ve své době vyznačoval „větším realismem“, jeho kampaň se snažila o „autenticitu“ a nové funkce pro více hráčů. Mohli jste takticky umístit zbraně na stěny, otevřít dveře jen na škvíru – a nakonec to všechno byla jen výkladní skříň, kterou málokdo (kromě mé kolegyně Steffi) skutečně používal.
Mimochodem, tyto funkce se mi líbily. Všimněte si však, jak důležité jsou konkrétní inovace, zejména v segmentu střelců, které lze z marketingového hlediska jasně nastínit. Ještě horší byl nechvalně proslulý trailer na Battlefield 5, který se snažil prodat novou vizi druhé světové války od DICE jako co nejvíce sexy, moderní a šitou na míru publiku Fortnite. Kampaň byla trochu zklamáním.
Battlefield 2042 je přesným opakem tehdejšího traileru na pátý díl. Odhalovací trailer chce fanouškům téměř vtíravě sdělit: Víme přesně, co komunitu Battlefieldu zajímá. Vyskočit z letadla za letu s bazukou a pak se vrátit do kokpitu? Snadné. Zničení levoluce? Jistě, nyní i s tornády. Na co by ale studio DICE rozhodně nemělo zapomínat: tyto brilantní momenty Battlefieldu nikdy nebyly v rozporu s dobrou střílečkou pro více hráčů – a přesně toho se u Battlefieldu 2042 obávám.
Dobré není vždy sexy
Co Battlefield 2042 potřebuje především, je tak suchopárné, že se to nevejde na žádný reklamní plakát: plynulou hratelnost střílečky. Žádný Battlefield minulosti neuspěl, protože v něm bylo příliš málo efektních triků. Stačí si vzpomenout na obří vzducholodě z Battlefieldu 1. Série už léta klopýtá přesně o ty základní přednosti, které každá dobrá střílečka potřebuje: vyváženost týmů a zbraní, rozmanitost map a hratelnosti, hratelnou hloubku.
I když to teď zní hloupě: Battlefield 2042 musí být především dobrou multiplayerovou střílečkou, od které fanoušci prostě nemohou dát ruce pryč. Mezi mými přáteli, známými a kolegy panuje naprosto jednotný názor. Chceme zkrátka poutavou moderní vojenskou hru. Bez zbytečných příkras, bez zbytečností typu Pay2Win, bez vyvažovacích chyb. V dobrém bitevním poli se tyto „bitevní momenty“ objevují samy od sebe.
Ale když se snažím s kamarády získat kontrolní bod, vymýšlíme báječné taktiky, jen aby nás znovu a znovu smetlo tornádo – už vidím, jak moc mě to naštve. Momentky z bitevního pole jsou mými osobními vzpomínkami. Když jsem se dvěma kamarády držel zničený dům proti hordám nepřátel a nepřítel musel přivést tolik lidí, že se postup úplně zastavil – to je pro mě to, co dělá Battlefield jedinečným.
Tornádo, které se prohání po mapě, je přesným opakem takových momentů v Battlefieldu. Je to vyrovnávací prvek, který doslova otřese rovnováhou, postavením týmu a taktikou. Možná to napoprvé vyvolá údiv, ale nevím, jak to z dlouhodobého hlediska přispěje k hernímu zážitku.
Marketing: Ano, ale …
V současné době hraju Insurgency: Sandstorm a pokaždé si říkám: víc to nepotřebuje. Přízemní střílečka s napínavou hratelností – jdeme na to. Čísla hráčů však hovoří jiným jazykem. Insurgency se potýká s počtem hráčů 3000 – to by byla pro Battlefield katastrofa. Chápu, proč mainstreamové střílečky potřebují megalomanský marketing. A proč nestačí věta „Děláme Battlefield – ale tentokrát s dobrým vybalancováním“.
Proto bych na společnost DICE apeloval pouze takto: Nechoďte příliš daleko. Nedovolte, aby se reklamní sliby staly omezením, které nakonec poškodí skutečnou hru. Zkroťte tornádo – a pokud se ukáže, že je to letecký akt (hehe), tak ho raději dejte za dveře.
Co si myslíte?
