Ve hře Dread Hunger se jako posádka lodi musíte probít Arktidou. Zpočátku úspěšná hra je však zaplavena negativními recenzemi.
Čím jsou hry o přežití tak úspěšné a oblíbené? Pravděpodobně je to nepředvídatelnost a vzrušení z přežití. Nikdy nevíme, co se stane příště, a neustále se nad námi vznáší hrozba selhání a obvykle více či méně definitivní smrti.
Tak je tomu i ve hře Dread Hunger, která kombinuje známé mechanismy přežití s hratelností, kterou známe ze hry Among Us: Posádka naší lodi musí překonat Arktidu a přežít nebezpečí ledové pouště, ale jsou mezi námi zrádci.
Několik měsíců po vydání Early Access byla hra na Steamu velmi populární, ale mezitím se nálada zvrtla. Nedávné recenze jsou převážně negativní a vývojáři i komunita jsou obviňováni ze zničení hry. O co se jedná a zda Dread Hunger stále stojí za pozornost, jsme pro vás prozkoumali.
Co je to vlastně Dread Hunger?
Trailer na hru Dread Hunger vám poprvé představí vizuální stránku a temnou atmosféru hry o přežití. V roli průzkumníků 19. století řídí 8 hráčů svou loď kanadskou Arktidou a dávají si pozor na ledové hory a bouře.
Abyste však mohli pokračovat dál, musíte také opustit loď a najít zásoby: Táborové ohně vás zahřejí, uhlí bude pohánět loď a jídlo bude potřeba k přežití. Nebezpečná však není jen zima a hlad, ale také medvědi, vlci a kanibalové. A jako by to všechno nestačilo, jsou mezi vámi také dva zrádci, kteří budou vaši cestu za každou cenu sabotovat.
Na jedné straně se
Dread Hunger spoléhá na to, že týmy budou mezi sebou dobře koordinovat, plnit úkoly a odhalovat zrádce. Na druhou stranu se předpokládá, že oba padouši si při sabotování mise počínají obzvlášť obratně: Musí zničit loď nebo použít zbraně, jed, ošklivé triky či dokonce černou magii, aby ulovili své kamarády – a nebyli přitom chyceni. Požádali jsme psychologa, aby nám vysvětlil, jak nejlépe dosáhnout potřebných her mysli!
Hra se hraje z pohledu první osoby, což přispívá k atmosféře nedůvěry a opatrnosti: Proč stojí můj spoluhráč tak nápadně za mnou, sleduje mě někdo? Na Steamu hráči také hlásí jedinečné situace, které taková hra vytváří, například když se jim podaří uniknout z pasáže na poslední chvíli a jako posledním přeživším. Nebo když je zradí člověk, kterému nejvíce věřili.
Jaké jsou problémy?
Ačkoli hra Dread Hunger měla na Steamu zpočátku obrovský úspěch a v žebříčku se stále umisťuje na 24. místě, nálada v recenzích se od té doby zhoršila: Za poslední měsíc bylo uděleno pouze 38 % kladných hodnocení. Důvodů je několik.
Příliš málo lobby
Mnoho anglicky mluvících hráčů má zřejmě problém najít lobby, kde se mluví jejich jazykem. Důvodem je zřejmě hráčská základna, která se nyní zřejmě skládá z velké části z asijských, převážně čínských hráčů. Mnozí z nich mezi sebou zjevně chtějí mluvit mandarínsky a často vyhazují anglicky mluvící hráče ze svých lobby.
Němečtí hráči si také všímají nedostatku lobby, i když někteří z nich odkazují na skupiny na Discordu, kde lze najít podobně smýšlející lidi.
Konflikty mezi hráči
Dlouhé hledání anglických lobby frustruje mnoho recenzentů. Uvádějí, že je provokují čínští hráči nebo naopak. Několikrát si také přáli možnost omezit lobby na jeden region a mít tak možnost vyhledávat pouze anglicky mluvící hráče.
V této souvislosti je také opakovaně kritizováno chování vývojářů, kteří údajně ignorují přání anglicky mluvící komunity. Omezení lobby pro určité regiony bylo údajně opět odstraněno. Nejnověji vyvolalo další nelibost (oznámení na stránce služby Steam), které bylo zřejmě určeno pouze čínským hráčům.
Někteří hráči také hlásili, že Grievers záměrně ničí hru ostatním, například tím, že zabíjí členy týmu, aniž by byli zrádci. Kromě toho se někteří hráči chovají vůči začátečníkům toxicky, protože jejich výkony nesplňují jejich očekávání.
Další kritika
Někteří uživatelé také kritizují cenu hry, která v současné době činí 25 eur, a navrhují levnější balíček pro více hráčů. Vzhledem k tomu, že kvalita zážitku ze hry do značné míry závisí na chování ostatních hráčů, ostatní nedoporučují hrát společně s cizími lidmi. Místo toho je podle nich nejrozumnější najít si skupinu přátel.
Závěr redakce
Dread Hunger se čte opravdu zajímavě jako koncept, otevírá neobvyklý scénář a pravděpodobně docela přesvědčivě inscenuje Arktidu a boj o přežití. Zdá se totiž, že smrtící objevitelské výpravy baví mnoho hráčů i několik měsíců po vydání.
Některé věci vás však nutí k zamyšlení. Potenciální hráči by si měli dobře rozmyslet, zda si najdou dostatek přátel, se kterými budou hrát společně, nebo se budou bavit sami s cizími lidmi.
A zdá se, že způsob, jakým vývojáři jednají s anglicky mluvící nebo evropskou komunitou, se vymkl kontrole. I když obvinění v recenzích nejsou pravdivá, vývojáři by si jich měli být vědomi a alespoň se pokusit o pochopení nebo je vyvrátit.
