Grounded po dvou letech opouští Early Access a v testu se představuje jako kompletní a kreativní zahradní dobrodružství s mrazivým faktorem.
Místo: Santa Ana, Kalifornie, sídlo společnosti Obsidian Entertainment. Čas: 15:00. Příležitost: brainstormingová schůzka k nové hře na přežití. Všichni si trhají vlasy.
Apokalypsa? Už se to stalo. Podmořský svět? Ještě příliš čerstvé. Dinosauři? Také již existuje. Vikingové a severská mytologie? Už ne, prosím. Zpoza rohu se ozve stážista a všichni se chystají obrátit oči v sloup. „Co takhle hrát si na vlastním dvorku jako nedobrovolně zmenšený teenager?“
Tak nějak si představujeme příběh o vzniku filmu Grounded a teď tu máme salát. Nebo spíše jím procházíme. Nebo ji demontujeme. Nebo se v něm schováváme před strašidelnými pavouky. Jako jedna ze čtyř hratelných postav, sami nebo v režimu pro více hráčů s přáteli, bojujeme o přežití v nepopsané, sotva deset metrů čtverečních velké zahradě a hledáme odpověď na otázku, co nás sem vlastně přivedlo.
Oboje je spousta zábavy a zabaví nás na mnoho hodin, jak dokazuje náš test Grounded. Nakonec už nikdy nebudete zahrady vnímat jako mírumilovné oázy klidu, ale jako brutální bojiště plné mravenčích mrtvol, kterými ve skutečnosti jsou.
Table of Contents
Pravidla přežití
Přestože hra Grounded může získat cenu za inovativní herní design za své neobvyklé prostředí, nezíská ji za implementaci mechanik přežití. Jako obvykle nás trápí hlad a žízeň a také bezdomovectví. A tak z nedostatku alternativ pijeme špinavou vodu z rybníka a cpeme se sotva sytými houbami.
V obavách z nočního nebezpečí sbíráme nejrůznější trávy a listí, abychom si postavili dočasný úkryt. Tam si vyrobíme první vybavení, abychom mezi zuby dostali něco pevnějšího a především hygieničtějšího. V porovnání s houbami, které snad nejsou jedovaté, zní svíčková z čirůvky najednou přímo luxusně.
Když máme uspokojeny základní potřeby, staráme se o to, jak se vrátit do normálu. Grounded nám předkládá několik jednoduchých úkolů, které nám kousek po kousku vysvětlují, komu máme děkovat za naši miniaturní existenci. Abychom to však mohli udělat, musíme se vydat z našeho poměrně bezpečného místa na zemi a tam na nás čekají nebezpečí.
Vylepšujeme tedy naše vybavení a učíme se vyrábět zbraně z částí hmyzu. Tahle mravenčí noha? Je to skvělý klub. Tento komáří chobot? Vyrobíme z toho rapír. Pak se nebudeme muset tolik bát strašidelných pavouků na kolečkách.
Na jednu stranu není nijak zvlášť vzrušující, jak moc se Grounded drží obvyklých pravidel přežití. Na druhou stranu si nestěžujeme ve stavebních hrách, když stavíme domy, a ve střílečkách, když nám někdo podá zbraň. Každý herní žánr má několik aspektů, které k němu patří. Dokud se ve hře objevují nové nápady a zajímavé herní prvky, můžeme to odpustit.
Mimochodem: Pokud vám z pavouků běhá mráz po zádech a trpíte plnou arachnofobií, můžete si Grounded užít, protože hra nabízí pavouky v různých úrovních detailů. Pokud jste opravdu vyděšení, můžete v menu proměnit hmyzožravce (kteří mají v Grounded v oblibě zmenšené lidské děti) v koule bez nohou a očí a stále před nimi budete muset utíkat, ale alespoň už neomdlíte.
Příběh robota
Kromě boje proti hmyzu se odehrává jednoduchý, ale časově velmi náročný příběh Grounded. V průběhu 20-30hodinové kampaně najdeme tajemné laboratoře obývané nepřátelskými roboty, které nám poskytnou vodítka k vědci, jenž experimentuje se zmenšováním. Mohlo by to mít něco společného s námi? Mohli bychom zde najít vodítko, jak se vrátit k normální velikosti? Pátrání po stopách začíná na mnoha stanovištích, která nás provedou celou zahradou.
Příběh nám hodně připomíná hru Subnautica, kde proplouváme opuštěnými výzkumnými stanicemi, abychom si prohlédli soubory a poslechli nahrávky. Ale zatímco do futuristické Subnauticy futuristické laboratoře skvěle zapadají, v Grounded působí poněkud nepatřičně. Špičková věda v kořenech dubu nebo ve větvích obyčejného živého plotu? No.
Kdo se bojí brouků, červů, larev nebo mravenců, má v Grounded smůlu. Neexistují zde žádné varianty s nízkým detailem a s Grounded získáte terapii konfrontací zdarma. Kromě toho jsou to jen obří smradlaví brouci, kteří po vás běhají, dokud nezemřete.
Potřebujeme deratizátora
Vždy, když si chceme povzdechnout nad poněkud neinspirovanými survival mechanismy Grounded ze staré školy, objeví se za rohem nový hmyz. Jsme šokováni, že nám dochází dech, a bez dechu se těžko vzdychá. Tak to necháme být a raději to zjistíme:
- jak nebezpečný je nový tvor
- Tak jestli utéct, nebo bojovat.
- jak chceme postupovat v případě boje a
- co z toho budeme mít, když vyhrajeme souboj
Laboratoře jsou skutečně náročné dungeony, jejichž průzkum je zábavný a náročný, ale příběh nás stále příliš nezajímá. Mnohem více nás zajímá proklikávání dialogů a netrpělivé čekání na to, co se v nich objeví příště. Protože to, co je opravdu vzrušující, je spíše herní svět a jeho obyvatelé, ke kterým se chceme rychle vrátit.
Vskutku každý nepřítel ve hře Grounded nese cennou kořist, a proto je třeba každého alespoň jednou porazit. Létající včela samozřejmě bojuje úplně jinak než mravenčí lev, a proto jsou souboje ve hře Grounded rozmanité a osvěžující. Někdy použijeme luk a šíp, jindy mravenčí kyj a někdy rychle probodneme protivníka rapírem. Stojíme na trojlístku, sestřelujeme mouchy v řadách a připadáme si jako Legolas. Nebo jako Indiana Jones, když jsme na průzkumné misi v mraveništi.
Mimochodem, hmyz vypadá skvěle a má detailní a realistické modely. Jak je pro hmyz obvyklé, masově osídluje náš zahradní vesmír, a tak je herní svět neuvěřitelně živý. Mravenci jsou všude a někdy nás navštěvují i doma, aby nás připravili o jídlo. Když je při tom přistihneme, podívají se nám nevinně do očí a utečou.
Kromě pavouků a hmyzu je však na naší zahradě poměrně málo živočichů. Myslíme si, že se zde dalo udělat více, aby se co nejlépe využilo vzrušující prostředí. Kde jsou žížaly, šneci nebo souboj s krysou? Na náš vkus existuje příliš mnoho variant mravenců a larev, které nakonec ztrácejí na atraktivitě.
Příběh robota
Kromě boje proti hmyzu se odehrává jednoduchý, ale časově velmi náročný příběh Grounded. Během 20-30hodinové kampaně najdeme tajemné laboratoře obývané nepřátelskými roboty, které nám poskytnou vodítka k vědci, jenž experimentuje se zmenšováním. Mohlo by to mít něco společného s námi? Mohli bychom zde najít vodítko, jak se vrátit k normální velikosti? Pátrání po stopách začíná na mnoha stanovištích, která nás provedou celou zahradou.
Příběh nám hodně připomíná hru Subnautica, kde proplouváme opuštěnými výzkumnými stanicemi, abychom si prohlédli soubory a poslechli nahrávky. Ale zatímco do futuristické Subnauticy futuristické laboratoře skvěle zapadají, v Grounded působí poněkud nepatřičně. Špičková věda v kořenech dubu nebo ve větvích obyčejného živého plotu? Dobře.
Celý svět v malé zahradě
Přinejmenším domácí zahrady nemusí nutně znamenat adrenalinové zážitky, velká dobrodružství a rozmanitou krajinu. Po filmu Grounded si říkáme, jestli to není proto, že jsme se nikdy nedívali dostatečně pozorně. Protože v naší skromné zahradě je toho spousta, co můžete zažít, prozkoumat a prohlédnout si. Jedním z důvodů je obrovská rozloha herního světa. I po mnoha hodinách nám hra stále nabízí nové oblasti k prozkoumání.
Naštěstí je naše zahrada nejen velká – na naše poměry – ale také všestranná. V obrovském živém plotě se houpeme z liány na liánu, jako bychom byli v nejhlubší džungli. V rozlehlé pískovně nás pálí slunce a my musíme hledat stín, jako bychom byli na Sahaře. V malém domácím jezírku se potápíte jako v Mariánském příkopu a z koi kapra se stává velký bílý žralok. Jak vidíte, ve hře Grounded není nouze o rozmanité biomy.
Protože Grounded nabízí i spoustu vizuálních prvků, stává se pro nás prozkoumávání herního světa vrcholem. Už jen proto, abychom zjistili, která zcela odlišná krajina se ještě hodí do zahradního prostředí, které se vlastně zdá být tak omezené. Obzvláště nás zaujal piknikový stůl, od kterého máme skvělý panoramatický výhled na naši říši. Když se postavíme na okraj stolu, je obrázek dokonalý: Assassin“s Creed Backyard. Nebylo to jedno z prostředí, které Ubisoft oznámil pro sérii v příštích letech? Ne? To je vlastně škoda.
Nakonec je hra Grounded díky vzrušujícímu světu zahrady a realistickému hmyzu potěšením pro přežití. Poněkud obyčejná mechanika a zaběhnutý příběh nás už netrápí, ale tvoří úspěšný rámec, v němž můžeme prozkoumat naši zahradu. Grounded rozhodně klade důraz na správné zaměření a ze svého neobvyklého prostředí vytěžil maximum – až na žížalu, kterou bychom rádi viděli.
Editorial conclusion
Pro GlobalESportNews jsem letos otestoval už docela dost her o přežití a někdy mě to věčné sbírání zdrojů a uspokojování hladu a žízně trochu unavuje. Nepomáhá ani to, že jsou si systémy v jednotlivých hrách velmi podobné. Tak tomu bylo i v případě Grounded.
Na druhou stranu mě hra také nadchla. Z malé zahrádky se toho musí tolik vytěžit. Občas při hraní opravdu zapomenete, kde se nacházíte, protože herní svět je tak epický a krásný.
Stejně jako hmyz a pavouci, kteří obývají svět. Znáte ten pocit, když si vzpomenete na vši a hned vás začne svědit hlava? To jsem měl při hraní pořád, protože strašidelné potvůrky vypadají a chovají se tak realisticky. Proto mě Grounded přesvědčil i přes absenci příběhu a těším se na další hodiny strávené dobrodružstvím na zahradě. Možná se mi jednoho dne konečně podaří porazit zlého vlčího pavouka.
