Hráli Steelrising: Tato akční hra na hrdiny mi dává zapomenout na mou lásku ke středověku

0
390

Nakonec jsme si Steelrising vyzkoušeli na vlastní kůži. V našem preview se dozvíte, jak se nám líbí kombinace souls-like, fantaskního steampunkového prostředí a akčního RPG.

Na tohle jsem čekal roky: Od chvíle, kdy jsem viděl první krátký (a vlastně dost bezvýznamný) teaser na Steelrising, jsem byl šokovaně zamilovaný do netradičního prostředí. Konečně akční hra na hrdiny, která se výrazně odklání od klasické Dark Fantasy!

Jistě, miluji srážku mečů, křiklavé plátové zbroje a pyšné hrady, ve mně bije středověké srdce. Ještě víc se mi ale líbí, když mě hra překvapí naprosto jedinečným světem. A holt, něco takového jako Steelrising tu ještě nebylo.

Tady tančím jako smrtící steampunkový android alternativní Paříží konce 18. století a bojuju s dalšími mechanickými mistrovskými díly s elegantními vějíři čepelí, drápy ostrými jako břitva nebo masivními halapartnami – takhle jsem Francouzskou revoluci ještě nezažil. Takže když jsem si jako návnadu vybral toto prostředí, hned mě to chytlo. Ale vzrušující svět není zdaleka všechno!

Hraje se tak skvěle, jak se zdá z herního světa? Skrývá se za hezkou porcelánovou fasádou opravdu dobrá akční hra na hrdiny, nebo je to nakonec jen trapné grafické oslnění?
Steelrising jsem hrál hodně a mám pro vás odpověď!

Co jsem hrál? Dostal jsem přístup k preview verzi Steelrising a mohl jsem začít hrát od začátku hry. Kromě toho jsem od vývojářů dostal předpřipravené savy, které ukazují pozdější úrovně a obzvláště krkolomný souboj s bossem. V této verzi stále chybí některé zvukové soubory a animace, ale hratelnostně se zdá být již docela hotová.

Žádné vlastní obrázky: Nebylo mi povoleno zveřejnit vlastní záběry z preview verze, a proto jsem použil obrázky a hratelnost poskytnuté vydavatelem. Pokud mohu zatím soudit, tyto prostředky ukazují hru tak, jak skutečně vypadá. Do finální verze se ještě může leccos změnit.

Aegis, smrtící tanečnice

Nejprve si projděme, co vlastně Steelrising je: Ovládám Aegise, královnina mechanického strážce, a cestuju jejím jménem do Paříže, kde šílený král Ludvík XVI. potlačil revoluci s pomocí své nemilosrdné armády automatonů.

Ve skutečnosti byl postaven tak, aby vypadal hezky, ale po několika úpravách skrývá Aegis ve svém strojovém těle spoustu smrtících zbraní – k úžasnému arzenálu Steelrising se dostanu později. Steelrising pochází od vývojářů hry Greedfall, Spiders, ale obsahuje mnohem méně příběhových a RPG prvků. Je to přímo Souls-like.

(Automata Aegis je elegantní a smrtící zároveň.)
(Automata Aegis je elegantní a smrtící zároveň.)

Nejprve si z několika možností vyberu vzhled a třídu svého Aegise, což určuje, s jakými zbraněmi začne. Výrazně se od sebe liší, například tanečník bleskově udeří vějířem nožů a hbitě se vyhýbá útokům. Bodyguard naopak raději blokuje útoky a útočí s větší razancí.

Co se týče hratelnosti, Dark Souls se blýská na každém kroku: Souboje jsou náročné, vyžadují přesné načasování a nemilosrdně trestají chyby.

(Aegis rychle zaplatí za nepozornost životem.)
(Aegis rychle zaplatí za nepozornost životem.)

Aegis se zlepšuje pomocí esence Anima (o kterou samozřejmě při smrti přijdu a mohu ji znovu získat). To funguje pouze u soch Vestalů, které slouží ke stejnému účelu jako ohně v Souls hrách. Po jejich aktivaci se doplní naše léčivé předměty a uloží se stav hry, ale všichni nepřátelé se znovu objeví.

Ty jsou mimochodem ve hře Steelrising skutečným vrcholem: neustále mě fascinovaly působivé konstrukce hodinových strojů, jako jsou hbité mechanické dravé kočky nebo věžovité automaty, které do mě buší dvěma tlustými bronzovými koulemi. Pro každý typ nepřítele musím znovu upravovat manévry Aegise, což platí zejména pro minibossy a bossy. Tenhle se mě snaží bleskově ugrilovat:

Na tomto místě musím říct, že jsem Souls noob. S Dark Souls, Elden Ringem a spol. jsem nestrávil mnoho času a v obtížných soubojích jsem odpovídajícím způsobem neohrabaný. Pro mě je Steelrising opravdu náročný, někdy až frustrující, když Aegis neprovádí můj příkaz k blokování dostatečně rychle (může to být i chyba náhledové verze). Pokud Malenii položíte se zavázanýma očima, pravděpodobně budete úrovněmi proplouvat s lehkou nohou, i když bossové by pro vás měli být příjemnou výzvou.

Ale Steelrising není jen pro fanoušky Soulslike! Na rozdíl od From Software se vývojáři Spiders projevují jako milosrdnější. Obtížnost je pevně daná, ale jednotlivé prvky mohu kdykoli upravit. Například zda dostávám menší poškození nebo zda se mi rychleji regeneruje výdrž. Pak nejsou žádné úspěchy, ale šetřím si krevní tlak. Spravedlivý kompromis, pro který Elden Ring nejprve potřeboval modifikace.

Ve verzi preview trávím většinu času bojem, ale mezitím prozkoumávám i noční Paříž – nejen špinavé ulice, ale díky háku i střechy. Pro mě však ještě nebyl odemčen, takže nemohu posoudit, jak je tento nástroj užitečný. Mohu však říci, že design úrovní je solidní: Design úrovní se zdá být solidní, stále se mi odemykají nové cesty a zkratky, jak se na slušnou hru typu Souls sluší a patří.

Nyní jsem vám už hodněkrát říkal, že Steelrising si půjčuje z her Souls. Kromě prostředí však přináší více vlastních nápadů, což se mi při hraní velmi líbilo. Například fascinující zbraně Aegis.

Snad žádná jiná hra nemá tak neobvyklý arzenál zbraní

V Ocelovém vzestupu se nezabývám obyčejnými meči nebo sekerami. Místo toho jdu do boje s elegantními i smrtícími mechanickými díly. Výběr:

S každou zbraní předvádí Aegis úplně jiné akrobatické pohyby, díky kterým jsem jí okamžitě uvěřil její taneční minulost. Steelrising nabízí dostatek volnosti, abyste si mohli vytvořit svůj vlastní oblíbený bojový styl. Jinde byste se však měli připravit na několik obětí.

Zůstává několik otazníků

General: Steelrising nebude nablýskaný blockbuster, ale klasický AA titul s omezeným rozpočtem. Vývojáři to místy docela elegantně skrývají, například nápadný nedostatek lidských NPC vysvětlují tím, že se lidé schovávají ve svých domech, protože venku je velmi nebezpečno.

Otázky k příběhu

O příběhu Steelrising jsem zatím napsal jen pár vět a mám k tomu dobrý důvod. Nezdá se, že by se na ni po oznámení zaměřovalo tolik pozornosti, kolik by si někteří (včetně mě) přáli, podstatně méně než v Greedfall. To, co jsem zatím viděl, se zdá být účelné, ale nevýrazné.

Je to dáno i tím, že se celý příběh odehrává během jediné noci, takže nezbývá mnoho času na komplexní vývoj postav nebo dalekosáhlé důsledky. Předpokládá se však, že dojde k několika důležitým rozhodnutím.

(V průběhu příběhu se Aegis stává stále více člověkem.)
(V průběhu příběhu se Aegis stává stále více člověkem.)

Otazníky s technologií

Zejména v úvodu mě nepříjemně zarazilo, jak dřevěně vypadají lidské tváře. Královna je bez sebe, ale přesto se netváří, a to je sotva 200 let před vynálezem botoxu. U samotné Aegis to naštěstí nevadí, ta má výslovně vypadat jako panenka.

Někdy jsem se podivoval i nad dalšími podivnými animacemi. Například když odrazím nepřátelský ohnivý dech, což vypadá docela dobře. Ale bohužel mi jejich hlava pokaždé proklouzne skrz štít ventilátoru.

Některé zvuky zcela chyběly, například když v úvodu spadne šachová figurka nebo když Aegis tlačí loďku do vody. To samozřejmě ubírá na ponoření do hry – ale vývojáři mě varovali, že ještě není vše dokončeno.

 (Bohužel nejen Aegis má mrtvolný výraz.)
(Bohužel nejen Aegis má mrtvolný výraz.)

Ve spravedlnosti bych rád zopakoval, že jsem hrál nedokončenou verzi. Steelrising nedávno posunul datum vydání o několik měsíců na 8. září 2022. Pravděpodobně velmi moudré rozhodnutí, snad vývojáři využijí tento čas k finálním opravám chyb. Velmi zajímavá hra by si rozhodně zasloužila technicky čisté vydání!

Verdikt redakce

Steelrising může za to, že se mi teď vůbec nechce do středověku. To se mi ještě nikdy nestalo! Co si pomyslí moji předkové, kteří se na franckých hradech věnovali poctivému řemeslu? Ale nemůžu si pomoct, chytla jsem steampunkovou horečku. A to jen kvůli té zatraceně krásné Automaty!

Svět Aegis mi připomíná to, co mám na herních světech nejraději: když mě zavedou do světa, který jsem si předtím nedokázal představit, ale ve kterém se okamžitě cítím jako doma. Bohužel se to už stává jen zřídka, takže je o to příjemnější, že se Spiders odvážili převzít takový nevyužitý nápad. Rád bych toho viděl víc, milí herní vývojáři!

Abych byl ale upřímný, mám ke hře stále několik výhrad, protože Greedfall už byl spíše hrou pro nadšence s hrubými hranami. Doufejme, že Steelrising učiní správná rozhodnutí, aby z omezeného rozpočtu a technického rámce vytěžil to nejlepší.