Hráli jsme hodinu západní verzi MMO a získali první dojmy.
Žánr MMO zoufale potřebuje závan čerstvého vzduchu. Současné špičky, jako je World of Warcraft, Final Fantasy 14 nebo The Elder Scrolls Online, jsou dlouholetí králové na trůnu, který už příliš dlouho nikdo nezpochybňuje.
Mnoho hráčů touží po novém, důstojném konkurentovi. Najít ho však není tak snadné.
Konkurenti jako Lost Ark selhávají kvůli záplavě botů a nekonečnému grindu, New World nabízí příliš málo zajímavého obsahu a Throne and Liberty je MMO komunitou rozcupován ještě před svým vydáním kvůli funkci automatického přehrávání. Nyní se Bandai Namco a Amazon chtějí pustit do nového pokusu.
Blue Protocol se zaměřuje na PvE, má odpověď na problém botů a chce přesvědčit pěknou grafikou, systémem více tříd a svým příběhem. Na první pohled to zní jako splněný sen každého fanouška MMO – ale může to všechno takhle fungovat?
Hráli jsme Blue Protocol hodinu a jsme skeptičtí.
Table of Contents
Jaká hra je Blue Protocol?
Blue Protocol nás chce přesvědčit akčním bojovým systémem, pěti různými třídami, které můžeme všechny ovládat s jednou postavou, a celou řadou dungeonů a raidů. Důraz je kladen také na příběh, který chce vyniknout plně dabovanými dialogy a pěknými cutscénami.
O příběhu toho zatím víme jen velmi málo: jsme vyvoleným hrdinou či hrdinkou, kteří chtějí zachránit planetu Regnas před hrozící zkázou. Vše tam totiž pomalu spěje ke zkáze kvůli nadměrnému využívání časoprostorových technologií.
Svět se samozřejmě nezachrání jen tak, protože aby toho nebylo málo, ztratili jsme paměť a kromě záchrany světa si musíme také trochu zahrát na pamětníky s našimi zážitky, abychom zjistili, odkud vlastně pocházíme.
Blue Protocol nemá otevřený svět, ale podobně jako Guild Wars 2 spoléhá na jednotlivé zóny, v nichž může pobíhat až 40 hráčů najednou. Ve městech se má dokonce prohánět až 200 lidí. Když už jsme u těch měst: pravděpodobně se nemusíme bát záplavy botů jako v Lost Ark, protože v rámci komunity se neobchoduje.
To je důležité, protože veškeré vybavení si musíte vyrobit sami, místo abyste ho vytahovali z kapes mrtvých příšer jako konečný produkt. Blue Protocol se také obejde bez dalších klasických MMO zvyklostí, jako je takzvanáSvatá trojice
, tedy rozdělení na tanka, léčitele a damage dealera, v raidech a dungeonech.
Zlé slovo sF
Všechno to zní jako solidní uchazeč o trůn MMO, že? Pojďme k háčku celé věci. A ten se jmenuje Free2Play. Blue Protocol je free to play, takže aby bylo MMO dlouhodobě ekonomicky úspěšné, musí se financovat prostřednictvím nákupů ve hře. Pay2Win se ale v tuto chvíli bát nemusíme – koneckonců, žádný režim PvP neexistuje.
Velkou roli ale pravděpodobně bude hrát herní obchod, který bude sloužit ke craftingu. Jak již bylo zmíněno výše, veškeré vybavení si musíme craftovat sami a jsme vystaveni náhodným prvkům, jako jsou hodnotové bonusy.
Význam: Pokud chcete mít nejlepší zbroj na světě, musíte mít buď opravdu štěstí, investovat do ní hodně času, nebo do ní vložit peníze. Při vydání se plánují také balíčky pro zakladatele (jako Lost Ark) a Battle Pass rozdělený na bezplatnou a placenou úroveň.
Co říká Amazon o modelu Free2Play:
O zdůvodnění modelu monetizace a obchodu jsme hovořili v rozhovoru s vedoucím franšízy Mikem Zadorojnym. Toto je jeho vysvětlení:
Snažíme se vytvořit něco, co láká, a F2P tomuto stylu vyhovuje, protože ve chvíli, kdy zavedete cenovku nebo předplatné, začnete si odcizovat část hráčské základny
…]
Pokud si nic nekoupíte a já ano, nebudeme mít zásadně odlišný zážitek. Věci, které si můžeš koupit, jsou kosmetické, i když existuje mechanika náhodných krabic. Ale v západní verzi máme jakýsi stop mechanismus, který vám věci zaručuje.
Je zde sekundární mechanismus, který vám umožní získat věci, které nechcete z kosmetických důvodů. Můžete je převést na sekundární měnu a pak za ně koupit věci, které chcete
Co jsme si mohli zahrát za jednu hodinu?
Na herní akci jsme se samozřejmě do obchodu nepodívali. Ale to v zásadě není žádná rarita. Místo toho jsme si mohli vyzkoušet tři malá sousta v různých fázích hry:
- Tvorba postavy a prolog.
- Prozkoumávání světa s postavou na vyšší úrovni.
- Prozkoumávání dungeonu s ostatními účastníky na místě
Jako anime s dřevěným obličejem
Za hodinu, do které se vtěsnaly tři jednotlivé díly, toho zatím není tak neuvěřitelně mnoho, co by se dalo o hře říct. Čeho jsme si ale všimli hned na začátku: úvod a japonský voice-over jsou fantastické. Zde by se mělo zvednout srdce zejména fanouškům anime.
O to smutnější je, že obličejové animace ve hře samotné působí naprosto dřevěně a v žádném případě nemohou držet krok s nakreslenou sekvencí úvodu. Podobně dvojsečnou zbraní je i naše hlavní postava, kterou si na začátku můžeme přizpůsobit
Je v podstatě dabovaná, ale při větách s vlastním zvoleným jménem trapně mlčí – jako by byl zvuk u těchto předmětů jednoduše vypnutý.O tom se můžete přesvědčit i v našem videoklipu z prvních minut hry:
Z příběhu toho zatím moc nevidíme. Ale to, co se nám ukáže v prologu, je v klasickém JRPG módu zpočátku naprosto matoucí. Vedoucí franšízy Mike Zadorojny v rozhovoru prozradil, že v rámci příběhu máme očekávat spoustu zmatků a zrady.
Pozorování za pochodu
Herní svět je přesvědčivý i bez toho, že by se jednalo o otevřený svět. Šplháme po skalních římsách, hledáme cesty přes mosty a prodíráme se vším, co příroda nabízí. Neobjevujeme zde žádné hádanky ani tajemství, jaká nacházíme na každém kroku ve hře Genshin Impact. Během tohoto krátkého seznamovacího období se nám nepodařilo splnit žádné úkoly.
Na oplátku se seznamujeme s bojovým systémem.
Zatímco v prologu jsme si vyzkoušeli dvojnásobného zabijáka s dvojitou sekerou a běželi jako lidský čaroděj ke všemu, co se hýbalo, nyní hrajeme za rozbíječe nepřátel vyzbrojeného obrovským kladivem, které příhodně střílí i projektily. Jejich počet je však omezen na jeden zásobník, takže musíme čas od času dobíjet.
Bojujeme dvěma standardními útoky, které jsou na našich dvou tlačítkách myši, a speciální útoky používáme pomocí klávesnice. Přitom máme ultimátní schopnost, která se na rozdíl od ostatních nabíjí mučivě pomalu. Kromě toho máme dvě zvířátka, která nás v boji podporují.
Jsme poctiví:Na to, abychom se třídu pořádně naučili, není čas. A tak se přátelsky a bez většího plánu na schopnosti mlátíme kolem sebe a vystřílíme všechno, co zrovna není na cooldownu. Tohle dobře funguje i v dungeonu.
Dungeon bez plánu
Tady jsme s celkem šesti hráči. Neexistuje klasické rozdělení na léčitele, tanka a damage dealera. Nezáleží ani na tom, zda jsou třídy zastoupeny více než jednou. V této smíšené konstelaci a s cílem jednoduše vše vyhladit vyrážíme. To můžete sledovat i na pohyblivém obrázku:
Nejhorším protivníkem není šéf, ale propasti, do kterých jeden nebo druhý čas od času spadne. Ale to nevadí, protože skupina nemusí dlouho čekat na respawn.
Zásadně se zdá, že jsme (vědomě) trochu nadlevelovaní s 20. úrovní, protože nám nestvůry nedělají žádné problémy navzdory naší bezhlavé slepičí taktice. Dokonce i závěrečný boss působí spíš jako houba na kulky než jako skutečná hrozba.
Chybí tu však napínavé mechaniky. A možná i náznak toho, že boss je obzvlášť zranitelný při útoku shora – tuto informaci dostaneme od vedoucího franšízy před prezentací, ale ne v samotném dungeonu.
Mohu hrát Modrý protokol zcela sólo?
Vedoucí franšízy Mike Zadorojny nám v rozhovoru říká:
Z hlediska příběhu se můžete od začátku do konce prožít na vlastní kůži. Než se pustíte do hraní dungeonu, existuje příběhová verze s NPC, která dungeon odemkne. Z hlediska craftingu a sběru jsou místa, která jsou pro sólo hráče náročnější. Nemusíte být ve skupině, abyste mohli využít toho, že jsou kolem vás hráči. Krádež kořisti není možná.
Verdikt redakce
Mám k Modrému protokolu rozporuplný vztah. Na jednu stranu je zaměření na PvE, kooperaci a crafting přesně to, co mnoho hráčů MMO chce. A také problém s boty by mohl vyřešit mnoho břichabolů kvůli nedostatku obchodování hráčů.
Souboje jsou zábavné, třídy originální a systém mazlíčků by také mohl být zajímavý. Ale co mi zatím stále chybí, je ta zvláštní jiskra, která musí přeskočit.
Blue Protocol má mnoho zajímavých nápadů, ale stále mu chybí jedinečný prodejní bod nebo něco, co by mi vymetlo nohy z pod podlahy MMO. Potřebuji něco, co by mi řeklo, že místo ostatních MMO hraju já.
Možná předbíhám a příběh bude stejně dobrý jako Final Fantasy 14 nebo dungeony a raidy stejně vzrušující jako WoW. Ale zatím nejsem rozhodnutý. Abych byl ale spravedlivý: zatím jsem viděl jen nepatrný zlomek. Kolega Alex z MeinMMO je ve svém článku mnohem pozitivnější. Ale on už ze hry viděl víc než já.
Největší pochybnosti a překážky spočívají v tom, co jsem ještě neviděl: crafting a obchod.
Dokáže crafting s náhodnými prvky dlouhodobě motivovat, nebo se motivace změní ve frustraci? Jak velkou roli bude hrát obchod? Vzhledem k absenci PvP je pay-to-win vyloučeno, ale vezmou mě raidové skupiny s sebou, i když moje vybavení nedostalo díky craftingu dobré statistiky?
Na mnohé z těchto otázek se dozvíme odpovědi až poté, co ze hry uvidíme více. Například v plánované uzavřené betě. V Japonsku již hra vyšla.
