Icarus, moje nové problémové dítě: proměnlivá snímková frekvence a nedodělané detaily solí survival polévku, která by díky mnoha skvělým ingrediencím měla mnoha hráčům chutnat. A mně osobně se to velmi líbí! Po zhruba čtyřech hodinách hraní, z nichž jednu jsem strávil brbláním a hledáním správného nastavení, mám na Ikara chuť.
O to víc mě štve, že se vývojáři hry Rocketwerkz nevydali cestou předběžného přístupu. Například hra Valheim ukázala, že toto varovné znamení nemusí odradit dlouholeté fanoušky survivalu, pokud za ním stojí skvělá hra. A to působivým způsobem!
Vysvětlím vám, proč byste si v žádném případě neměli škrtat Icarus ze svého vnitřního seznamu, pokud stejně jako já milujete survival žánr. Ale také vysvětlím, proč ji stále nedoporučuji kupovat.
Proč mám rád Ikara
Nová survival hra dělá spoustu věcí správně: počínaje konceptem, který dává sbohem PvP a obrovským otevřeným světům, ale místo toho nabízí režimy pro jednoho hráče nebo kooperaci založené na misích a přináší velký, ale ne předimenzovaný herní svět o rozloze 64 kilometrů čtverečních.
A jak to vypadá! Koruny stromů se přirozeně pohupují ve větru, ryby dovádějí v křišťálově čistých řekách, bouře nebezpečná na terraformační planetě Ikarus na mě chrlí atmosférický déšť a nutí mě hledat úkryt v mé vlastnoručně postavené základně. Stejně dobře zní i hra: zurčící voda, vytí vlků, ostré řinčení, když můj krumpáč narazí na holý kámen. Atmosféricky mě Ikarus okamžitě dostal!
A co se týče hratelnosti, klady pokračují: místo toho, abych se věčně a tři dny potloukal v jednom světě, musím plnit mise, které mohou trvat hodiny, dny nebo týdny. Mám proskenovat několik míst pomocí přenosného radaru, ale samozřejmě si nejdřív musím zajistit základy přežití. Takže v každé nové misi sbírám suroviny, kácím stromy a lovím bezbranné králíky pro kožešinu a maso, abych se mohl najíst a postavit si postel jako spawn point. Později to bude mnohem těžší, ale v tom je kouzlo Ikarie.
A co je zábavného na tom začínat znovu a znovu od nuly, jako při přežití?
Je to jednoduché: nezačínáte od nuly! Plněním misí totiž získávám herní měnu na špičkové vybavení a lovím exotické předměty, díky nimž jsem rychlejší, lepší a nebezpečnější. Tyto zbraně, nástroje nebo ochranné oblečení si pak mohu ponechat a vzít si je s sebou na jakoukoli budoucí misi. Malý roguelitový prvek: Neustále se zlepšuji, což je od prvního okamžiku nesmírně motivující. Základy se navíc snadno naučíte už po třech hodinách hraní, a to i proto, že Icarus znatelně omezuje grind.
Pokácím dva stromy a oškubu pár keřů a už mám dost věcí na provizorní přístřešek. Po gindových orgiích jako Ark a Rust je to úžasný pocit, který připomíná giganticky úspěšný Valheim.
Na druhou stranu obtížnost pramení z pozdějších misí s opravdu nebezpečným počasím, ošklivými nemocemi a mimořádnými nepřáteli, respektive čtyřmi bossy, ke kterým se propracujeme (Valheim, teď už opravdu: Jsi to ty?).
Pokud vás zajímá, kdo je ten Valheim, o kterém jsem všem vykládal, aniž by se mě někdo ptal, podívejte se na test Early Access:
Nakonec jsem našel příčinu: krátce po vydání, kdy už byla hodnocení hráčů na Steamu smíšená, přidal Rocketwerkz varování k možnosti DirectX 12. A skutečně, na DirectX 11 běžel Icarus lépe, ale také zdaleka ne optimálně. Změny FPS mezi dobrými 90 a trhanými 20 bez zjevného důvodu jsou stále na denním pořádku.
V noci někdy klesá snímková frekvence až na 30, ačkoli v černočerném prostředí není téměř nic vidět! Když omylem zapálím baterkou celý les (což vypadá opravdu působivě), můj počítač srdceryvně zasténá.
Jiní hráči hlásí ještě větší problémy: Jak se lze dočíst ve službě Steam, někteří uživatelé se nemohou ke hře Icarus vůbec připojit nebo hra často padá. Jiní kritiku vůbec nechápou a hrají bez problémů, což svědčí o nedostatečné optimalizaci různých hardwarových konfigurací.
Icarus mohl být mnohem lepší
Vánoční slova zrychlují tep srdce. A čerstvé balíčky náplastí ještě více! Vývojář Dean Hall a jeho studio Rocketwerkz zřejmě nechtějí nechat vadné vydání jen tak.
A přestože byl Icarus vydán v pátek, od pátku do úterý byly vydány čtyři opravy, které řešily nejzávažnější problémy. Především vylepšení stability a opravy chyb.
V prohlášení na (Steam) Dean Hall osobně oslovil hráče a otevřeně vysvětlil, že je také nespokojen se zahájením. Omluvil se a slíbil zvláštní úsilí: Po třech víkendových záplatách bude každý den až do příštího pátku vydána malá aktualizace, která bude řešit kritické problémy. V první řadě je třeba ošetřit hráče, kteří mohou hrát špatně nebo vůbec. A skutečně: až do středy včetně byla každý den vydána poměrně významná záplata.
Jak by řekl Mandalorian: To je ta správná cesta! Ztracenou důvěru si vývojáři mohou získat zpět pouze tím, že se otevřeně vypořádají s chybami a svědomitě je napraví. Snad za pár týdnů nebo měsíců budu moci hru bez váhání doporučit přátelům.
Ale aby bylo jasno: Dean Hall už ode mě nedostane žádnou výhodu pochybností. Poté, co krátce po vydání Early Access opustil vývoj DayZ a začal se věnovat svým vlastním věcem, bych rád viděl, jak plní sliby, které dal. Ale také si myslím, že každý si zaslouží druhou šanci.
A dobří kuchaři vědí, že s trochou snahy se dá slaná polévka ještě zachránit.
