Kvazi-následovník Until Dawn vypadá skvěle a avizuje nespočet možných příběhových směrů. Tato svoboda volby má však svou cenu.
Horor je paradoxní věc: chceme se bát… nebo ne? Na jedné straně strach a hrůza nejsou zrovna příjemné pocity a nikdo nechce být tím, kdo se na příští hororové party nejvíce pomočí. Na druhou stranu, trocha paniky ke hře prostě patří, a když se řekne horor, chceme horor. The Quarry, duchovní nástupce exkluzivního hitu Until Dawn pro Playstation, patří spíše do mírnější kategorie a jen málokdy nás dokázal skutečně šokovat, a to i přes občasné lekačky a radostné cákance krve.
Byly to spíše zdařilé a úžasně trapné teenagerovské postavy, které se postaraly o husí kůži nahánějící momenty a dokonale nás bavily i bez masivní paniky. Protože The Quarry, podobně jako Until Dawn, nechává velkou část kontroly na nás, můžeme tento pubertální zmatek řídit podle libosti a jsme zodpovědní za to, kdo nakonec všechen chaos přežije a kdo ne. V průběhu hry se však vždy objevují dlouhé úseky, které poněkud brzdí naši touhu vyzkoušet 186(!) různých konců.
Protože nejsme žánrovou policií, nemůžeme s konečnou platností rozhodnout, zda se jedná o horor, nebo ne. Přesto jsme si jisti, že si fanoušci teenagerovských hororů užijí s The Quarry minimálně deset hodin zábavy.
Technicky nekomplikované, ale účinné
Začínáme od nuly: V prologu nás přivítá poněkud otřepaná popová píseň Ariany Grande a několik propracovaných záběrů skrz hustý les včetně atmosféry noci. Docela působivé a draze vypadající první minuty, pokud se nás ptáte.
Seznamujeme se s mladým párem Laurou a Maxem, kteří se cestou na letní tábor v Hackettově lomu úplně ztratí. Ti dva se trochu pohádají a my si rychle uvědomíme asi největší přednost lomu: vypadá opravdu skvěle! Mimika a gesta postav jsou věrohodné a rychlé vyhledávání na Googlu odhalí, že postavy jsou naprosto totožné se svými skutečnými herci. Zachycení pohybu je působivé a my si připadáme jako v kině, jen více uprostřed něj.
Po malé autonehodě se potácíme ponurým lesem jako Laura a hra nám po zbytek hry předává volant. Když zrovna neovlivňujeme dění ve filmových sekvencích prostřednictvím dialogových možností, prozkoumáváme okolí a hledáme stopy, které nám napoví, co se tu vlastně děje.
Jakmile se věci zdramatizují, o životě a smrti postav obvykle rozhodují jednoduché rychlé časové události. Výzvou je spíše zůstat opravdu pozorný, protože teenageři samozřejmě narazí stejně přesně, jako by chtěli překvapit na všechny nástrahy, které hororový scénář nabízí.
Hratelnost je jednoduchá, ale díky působivému vizuálnímu zpracování nás stále dokonale baví. Protože je The Quarry tak krásný a filmový, doporučujeme hru hrát s ovladačem, na velké obrazovce a v co nejvodorovnější poloze, ideálně na gauči před televizí. Ale pozor: nenechte se zlákat k odložení ovladače, protože za to trpce zaplatíte v podobě zmeškaného QTE!
Kevin sám … v lomu
V první kapitole se seznamujeme s našimi (brzy) oblíbenými hlavními hrdiny. Letní tábor v Hackettově lomu už skončil a vedoucí se také chystají domů. Nebýt hloupého Jacoba, který chce strávit poslední noc se svou letní láskou Emmou, sabotuje dodávku a zachrání všechny před bezpečnou cestou domů.
Vedoucí tábora Chris Hackett všechny prosí, aby strávili celou noc pod střechou, ale jeho výpočet se obešel bez nerozumnosti mládeže. Darebáci by si raději udělali párty u táboráku a společně zavzpomínali.
Díky technice a dobře vybraným hercům se rychle sžijeme s postavami a ztratíme se v typické síti vztahů. Máme své oblíbence (v našem případě předvádějícího se Dylana a outsidera Ryana) a nenudíme se ani přes poměrně dlouhou expozici, která nyní následuje. Jakmile padne noc a začne být nepříjemně, už dávno jsme si naše postavy oblíbili a radostně bojujeme o jejich životy.
Nejlepší hororové hry roku 2022: Nemůžete se nabažit dobře udržovaného hororu? Pak se podívejte na současné nejlepší zástupce žánru, které byste si rozhodně měli zahrát!
Trošku hořká dochuť
Zatímco prvních pět hodin hry The Quarry má příjemné tempo a uvěřitelný příběh, v druhé polovině hry se částečně ztrácí v chaosu. Příběh se stává předvídatelnějším a absurdnějším zároveň. Navíc se pravidelně objevují nové postavy, které by vůbec nebyly potřeba. Ty si získávají překvapivě velkou pozornost a odvádějí naši pozornost od postav, ke kterým jsme si původně vytvořili sympatie. Vznikají tak dlouhé úseky, které berou vítr z plachet budovanému napětí a v závěrečné fázi filmového hororu nemají vůbec co dělat.
Pokud se nerozhodujeme opatrně a nejednáme za všech okolností, postavy pomalu odumírají. V podstatě vzrušující mechanika – ale „uložené“ postavy mají nápadně malou roli. To je trochu nešikovně vyřešeno, protože opravdu chceme vidět naše oblíbené postavy v akci poté, co přežily. Takže i dramatická úmrtí jsou v určitém okamžiku téměř nepodstatná, protože pro průběh příběhu je překvapivě málo důležité, kdo přežije a kdo ne.
Podobně i finále Tolik inzerovaných 186 zní na papíře působivě. V praxi zklamou jednoduchá textová pole, která nás spíše suše informují o tom, které postavy zemřely a na co. Proč zde není žádný náhled na to, jak přeživší pokračují? Celá hra se skládá z filmových sekvencí, takže jsme očekávali alespoň krátké závěrečné titulky. A tak to vypadá, jako bychom naše miláčky bičovali tuto (pro ně) strašnou noc úplně zbytečně, protože na konci se zdají být stejně mrtví jako jejich skuteční padlí přátelé.
Malé poděkování v podobě závěrečné scény by završilo The Quarry a nezanechalo by v nás hořkou pachuť, kterou si hra vůbec nezasloužila. Zejména v prvních hodinách hry jsou technologie a grafika docela přesvědčivé a jsme zvědaví, kam naši skupinu zavedou. Když pak zjistíme, že je to prakticky nikam nevede, jsme zklamaní a přejeme si více pro skutečně úspěšné postavy.
Závěr redakce
V lomu jsem se nejvíce těšila na Brendu Song, která se ujala role Kaitlyn a kterou jsem naposledy viděla před mnoha lety v „Hotelu Zack a Cody“. To je překvapivě příznačné pro můj dojem z Lomu, protože postavy pro mě byly jasným vrcholem hry. Díky snímání pohybu jsou mimika a gesta realističtější než kdykoli předtím a herci mají velký prostor a mohou se skvěle rozvíjet.
Když se však mnohé postavy po polovině hry téměř neobjevily, trochu mě to překvapilo. The Quarry takto vzniklou mezeru nijak nezaplňuje a pak skutečně vyniknou stávající nedostatky: příliš málo hororu, nepodstatná hratelnost, logické mezery v příběhu. Byl bych raději, kdyby bylo o jednu nebo dvě postavy méně, ale pak hrají všechny hlavní role až do konce. A prosím – dejte mi uspokojivější konec, který by nenechával tolik otevřených otázek.
