Z té strašidelně krásné předpremiéry mi běhal mráz po zádech a prst na spoušti mě pořádně svrběl.
Je to den jako každý jiný na oběžné dráze Jupiteru. Píše se rok 2320 a Jacob Lee je opět na cestě, aby dopravil zásoby na kolonizované měsíce plynného obra. Výhled je stejně úchvatný jako mzda, a proto si Jacob rád bere na palubu i zboží, které není na dodacím listu.
Zatím se mu dařilo svůj malý přivýdělek držet v tajnosti, ale dnes ráno by možná bylo lepší, kdyby zůstal v posteli. Když při přiblížení ke Callisto, druhému největšímu Jupiterovu měsíci, ztratí kontrolu nad svou nákladní lodí, ještě netuší, že následné nouzové přistání bude jen nejmenším z jeho problémů.
Nevím, jak vás, milí čtenáři, ale mě už tyto dva odstavce učarovaly. A to ani nemluvíme o záhadném viru, který mění všechny vězně trestanecké kolonie „Černé železo“ v hrůzné mutanty (tzv. biofágy neboli požírače života).
Již v našem minulém preview jste si mohli přečíst, jak mistrovsky nás vývojář a tvůrce Dead Space Glen Schofield umí ve svém nejnovějším díle vyděsit světlem, stínem a obzvlášť složitou zvukovou kulisou.
Dnes si povíme něco o jemných bodech bojového systému a systému vylepšení a o tom, proč je The Callisto Protocol už po nedávné předpremiéře jednou z mých nejlepších her tohoto roku.
Chytrý design
První šibalský úsměv mi přelétne přes rty, když jeden z vývojářů popadne mutanta s GRP (jejich interpretace gravitační zbraně) a mrští s ním o zeď. Ošklivé monstrum je na něm okamžitě nabodnuto, ale stále hrozivě rachotí. Pak pán u myši popadne kovový kanystr, který se povaluje kolem, a plnou silou ho mrští proti mutantově lebce – bum!
Během několika následujících minut létají různé části těl a nespočetné fontány krve stříkají po okolí a mně je opět neomylně jasné, že se jedná o krvavý slasher pro dospělé, což dokazuje i pečeť USK Ab-18. Nicméně Callisto Protocol zde bude vydán zcela bez střihu.
Příště mi koutky úst vystřelí nahoru při ukázce plynule animovanémechaniky úhybu a bloku. Pomocí směrového tlačítka se hlavní hrdina vyhýbá bestiálním úderům mutantů nebo je obratně blokuje. Opakovaným kliknutím levým tlačítkem myši pak spojí několik komb pro boj zblízka.
Osobně mám rád bojové systémy založené na dobrém načasování a zdá se, že Callisto Protocol mi v tomto případě hraje do karet. To podporuje i skutečnost, že úspěšnákombinace řadyodhalí slabá místa, do kterých pak můžeme včasným stisknutím tlačítka vložit kulku. Vzhledem k tomu, že střelivo pro naši pistoli je stejně vzácné jako drahé, zdá se mi tato pomůcka pro míření zblízka jako vynikající konstrukční rozhodnutí.
Ohnivá síla z 3D tiskárny
Jako bychom měli naše pracně vykopané kredity za Callisto od nepřátel investovat do vylepšení. Občas jsou na stěně zavěšeny stroje ve tvaru trubky, kde si můžeme za poplatek nechat „vytisknout“ vylepšení vybavení.
Výše zmíněná pistole BI-55 přezdívaná „Hand Cannon“ tak získává vyšší průbojnost, stabilitu a kapacitu střeliva. U GRP (Gravity Restraint Projector) lze zvýšit zásobu energie i kinetickou sílu pro vrhání nepřátel a předmětů kolem sebe.
Naše věrná univerzální palička, která vypadá jako elektrická kriketová pálka, má podle displeje pouze základní hodnocení poškození, ale další symboly, které se mi podařilo zachytit, naznačují nejméně dva další aspekty, které lze vylepšit – možná včetně blokovací síly.
Kromě toho můžeme u strojů nakupovat a prodávat spotřební materiál. Kromě munice a takzvaných konvertorů energie k nim patří i baterie z GRP a (drahé) injektory, které používáme k doplňování Jacobova měřiče zdraví na jeho trestaneckém obojku. Stejně jako ve hře Dead Space jsou i v protokolu Callisto všechny displeje uživatelského rozhraní promítány přímo do herního světa.
Day of the Tentacle
Přes všechna nabádaná úsporná opatření můžeme samozřejmě mířit i ručně a odstřelovat jednotlivé končetiny příšer. V ideálním případě nám padnou k nohám a můžeme do nich bez námahy kopat, dokud z nich nevypadne kořist. Na druhou stranu, když se nedaří, z pařezu vyrostou chapadla a pokusí se nám olízat obličej.
Jestli teď rychle nezařadíme rychlost a nerozstřílíme ty kroutící se červíky na kusy,tvor nám mručí před očima Nejenže mu naroste nová ruka nebo hlava, ale celé tělo se promění v něco ještě zákeřnějšího.
Tento téměř evoluční design příšer se táhne celou hrou. Většina protivníků sice stále naznačuje lidský původ, ale čím déle hrajete a čím jsou silnější, tím více se liší nejen délkou končetin, ale také groteskními tvary, do kterých se vtěsnávají. Výjimky, jako jsou odporní malí červi, kteří vám skočí přímo na krční tepnu, toto pravidlo jen potvrzují.
Mezi nejvýraznější variantypatří tříruký humpler s téměř želvím chňapáním a monstrum s protaženými zády, které chodí po čtyřech pozpátku – a po stěnách a stropech, fuj! Aby toho nebylo málo, tvor se také dokáže zneviditelnit, což vývojář hry na chvíli zastavil tím, že ho k sobě přitáhl gravitačním náramkem a pak do něj udeřil pádlem.
Verdikt redakce
Když 2. prosince 2022 vyjde Protokol Callisto, mohli bychom se dočkat opravdového hitu. Přes veškeré nadšení mě však stále trápí několik nezodpovězených otázek. Například se zdálo, že nepřátelé mají relativně předvídatelné vzorce útoků, kterým se náš hostitel může pohodlně vyhnout. Pro jistotu si však můžete vybrat ze tří úrovní obtížnosti.
Bylo také patrné, že navzdory mnoha atmosférickým herním intermezzu bylo k vidění jen málo obličejových animací, jako by se zde snažili skrýt případné nedostatky. Těch pár, které známe z trailerů, působí přinejmenším trochu dřevěně.
A nakonec je tu samozřejmě otázka kvality děje. Ta premisa mi přijde neuvěřitelně vzrušující, i když za originalitu žádnou cenu nezíská. Ale co struktura vyprávění? Udržuje to náš zájem? Jsou v něm nějaké překvapivé zvraty? Mohou za všechno nelegální pokusy s biologickými zbraněmi nebo mimozemšťané? Jak je do toho všeho zapojen režisér a jak se na tom podílí stejnojmenný protokol?
Na všechny tyto otázky odpoví až náš test, ale jedno je jisté už teď: tento svět, tato hra a tento úžasně strašidelný Jupiterův měsíc mě neuvěřitelně baví!
