Roadwarden je jednou z nejneobvyklejších RPG her letošního roku a nabízí větší hutnost příběhu a herní svobodu než mnozí velcí zástupci žánru.
Co může být v temném ročním období příjemnějšího než ležet na pohovce s tlustou knihou nebo pohodlně prozkoumávat fantastické světy před obrazovkou při hraní her na hrdiny? Roadwarden v sobě spojuje výhody těchto typů eskapismu.
Za názvem hry se skrývá pracovní zařazení hlavního hrdiny. Jako správce silnic jsme jedni z mála odvážlivců, kteří se ještě odvažují procházet po cestách, které jsou nebezpečné kvůli nestvůrám a banditům. Ve světě této hry je tato role zásadní pro přežití jeho obyvatel. Strážce silnic totiž doprovází obchodníky na jejich cestách nebo slouží jako posel.
Za tímto jednoduchým východiskem se skrývá překvapivě silná hra na hrdiny, kterou by milovníci příběhů rozhodně měli vidět. V naší recenzi vysvětlíme proč.
V Roadwarden tedy nejsme superhrdinové ani vyvolení se ztrátou paměti – to je osvěžující rozdíl oproti jiným fantasy příběhům. Náš správce silnic pátrá po svém zmizelém předchůdci. Další cíle si definujeme sami ve stylu hry na hrdiny.
To, jakým strážcem silnic chceme být, je ponecháno na nás. Můžeme se například vydat na velkou hrdinskou cestu nebo jednoduše vydělat nějaké peníze pro někoho blízkého. V závislosti na obtížnosti je stanoven časový limit, který určuje, jak dlouho v regionu zůstaneme. Na nejjednodušší úrovni se limit vůbec neuplatňuje.
Table of Contents
Shades of Brown
Roadwarden je textová hra, což nepřekvapivě znamená, že je v ní hodně textu. Texty, které nás čekají během až dvanácti hodin hraní, by vystačily na tlustou knihu.
Snadno řečeno, hra Roadwarden nenabízí žádné jiné herní prvky než čtení a klikání. Na levé straně obrazovky se nachází statická ilustrace aktuální polohy v pixelovém provedení, která je bohužel vždy ve stejných hnědých odstínech. Na pravé straně je text a pod ním možnosti rozhodnutí. To se během celé hry nemění. Jedinou výjimkou je pohyb po minimalistické mapě, která nabízí dobrý přehled a malý inventář.
Tolik možností
Roadwarden je nejen interaktivní román, ale také – jak již bylo napsáno výše – hra na hrdiny s některými RPG mechanismy. Můžeme si vybrat jméno postavy a třídu. Na výběr je bojovník, učenec a mág. Jejich možnosti se výrazně liší.
Pro tento test jsme vyzkoušeli Fighter a Scholar. Ten má v rozhovorech jasné výhody a při uváženém přístupu se můžeme vyhnout i některým konfliktům. V ošemetných situacích, kdy je třeba použít sekeru (o tom později), bojovník využívá své silné stránky. To samo o sobě nesmírně zvyšuje hodnotu hry.
Co že to bylo?
Největší herní prvek hry Roadwarden má také vliv na znovuhratelnost: volba našich akcí. Jak přistupujeme k nové vesnici nebo táboru? Jak získáme důvěru starosty, abychom mohli shromažďovat nové informace? Na všechny tyto otázky odpovídáme pomocí našich rozhodnutí.
Na začátku hry se například od skupiny bojovníků dozvídáme, že hostinský v nedalekém hostinci nemá mnoho slov, ale rád smlouvá. Pokud máme tuto informaci v paměti i poté, co se s ním setkáme po několika minutách hry, dává nám to výhodu při rozhovoru a rychle získáme informace o bývalém silničáři.
Proto hostitele nenudíme spoustou otázek, ale troufneme si na konci rozhovoru vyjednat lepší odměnu za úkol. To je opravdu dobrý pocit. A nebojte se: pokud máte špatnou paměť, můžete si shromážděné informace přečíst v časopise. Takto si povídáme a prozkoumáváme svět Roadwarden.
Lekce čtení, která potěší
Tento svět se vytváří především v naší mysli. Zpracování je v tradici textových her velmi minimalistické a někdy se na jednu a tutéž ilustraci díváme i 30 minut, posloucháme atmosférický, ale nakonec otravně monotónní soundtrack a přitom hltáme stránky a stránky textu.
Co se týče příběhu, hra se opravdu vydařila a znovu a znovu nás odměňuje za to, že jsme jí věnovali náležitou pozornost, a poskytuje nám napětí. Ocitáme se v politických propletencích a střetech mezi různými frakcemi. Silné texty jsou bohužel pouze v angličtině. Vzhledem k velkému množství textu a někdy ne zrovna jednoduchému jazyku je dobrá znalost angličtiny pro Roadwarden nutností.
Jedna textová poušť za druhou může být z dlouhodobého hlediska únavná – zde se Roadwarden mohl od odkazu textových adventur odpoutat trochu více. Větší rozmanitost inscenace by usnadnila sledování příběhu.
Zůstaňte však naladěni na dialogy a postavy. To vše se zdá být velmi lidské a pochopitelné. Chvílemi nám dokonce připomíná Disco Elysium. Zatímco Roadwarden je ve srovnání s ním stále o třídu pozadu.
Happy without a fight
To je také způsobeno nedostatkem motivace, mimo příběh. Na zaměnitelných cestách se setkáváme s frustrujícími silnými nepřáteli, které máme vyřídit za monotónní úkoly. Souboje probíhají stylem „tužka a papír“ pomocí hodu kostkou.
Zejména u třídy stipendistů jsme však měli šanci jen zřídka. Boj často znamenal naši smrt a načtení uložené hry. To způsobuje frustraci a malou chuť pokračovat v prozkoumávání ulic herního světa. Náš silniční strážník nemá žádné zkušenostní body ani systém zvyšování úrovně.
Když nastane noc, náš manévrovací prostor se také drasticky zmenší a my musíme hledat úkryt. Při povrchním systému přežití musíme dbát také na hlad a hygienu. Vývojáři by si tyto dva prvky raději nechali pro hru. Tím nás opakovaně brzdí v naší touze objevovat.
Pokud tyto výtky přehlédnete, je Roadwarden osvěžujícím protipólem k inscenovaným příšerám jako Elder Scrolls nebo Zaklínač. Pokud máte hodně čtenářského potěšení, trpělivosti a ochoty nespěchat s objevováním, budete na Roadwardenově ostrůvku zpomalené herní zábavy spokojeni.
Verdikt redakce
Roadwarden se podařilo žánr textových her na hrdiny přizpůsobit současnosti. Příběh mě přenesl do temného a hlubokého světa fantazie. Cesta hlavního hrdiny se odchyluje od žánrových klišé a málokdy mě nudila. Na hravé úrovni však chybí motivační body. Povrchní systém přežití a fakt, že v noci mohu cestovat jen ve velmi omezené míře, mě rozčilovaly a k atmosféře přispěly jen málo. Dokonce bych se bez těch bitev obešel úplně.
Jako interaktivní román však Roadwarden funguje výborně. Možnost vytvořit si vlastní příběh a cestu hrdiny mě nadchla od první minuty. Roadwarden nabízí velkou svobodu volby a věrohodně mě konfrontuje s důsledky mých činů. Pro případné pokračování bych však rád viděl hravější inscenaci a design úkolů.
