Po slavném dni s více než 80 000 hráči následuje chaos: Ponurý klon Sims The Turnaround už nelze koupit. I tak jsme to otestovali.
Důvodem jsou zprávy, že hra Nobody – The Turnaround zřejmě neběží na starších systémech Windows. (Na řešení se již pracuje). Ale nezdá se, že by to byl jediný problém: S pouhými 65 procenty kladných hodnocení (Steam Reviews)třetina všech hráčů v současnosti hodnotí hru Nobody – The Turnaround negativně.Co je špatně? V čem selhává? Je kritika vůbec oprávněná? Ponořili jsme se do čínské městské džungle, abychom to pro vás zjistili
Table of Contents
Hour 1: What a survival hell!
Hra začíná kampaní: 30 dní. Tolik času máme na splacení dluhu 10 000 jüanů, který náš otec na útěku dluží nebezpečným lichvářům. Pokud prošvihneme termín, unesou naši sestru.
Unavený, deprimovaný a zoufalý hrdina se vleče do společného pokoje v noclehárně. Bohužel to bylo vše. Bída kolem něj mu dává poslední šanci se zasmát. Bez naší kontroly vyjde ven, propije poslední peníze a druhý den ráno se probudí na policejní záchytce. Do konce zbývá 29 dní.
Hour 2: Misery terribies and fascinates
Every day it“s: Kdo vyhrál, vy nebo město? Klíčem k úspěchu ve hře Nobody – The Turnaround je organizace, disciplína, zvídavost a chytrost. Neustále sledujte čas a peníze, musíte neustále kontrolovat a udržovat náladu, hlad a hygienu své postavy.
Ať už pracujete jako stavební dělník, ochranka nebo kuchař, práci můžete dokončit ručně jako minihru (za bonusy) nebo s automatickou scénou. To však nestačí k tomu, abyste se vymanili z křeččího kola a posunuli se ve společnosti nahoru.
Proto je vhodné prozkoumat a vyzkoušet všechny možnosti. Pokud si například dobře rozumíte se sběračkou šrotu, nemusíte už sbírat každý odpad na zemi a špinit se, ale můžete rovnou začít fungovat jako její prostředník, přebírat od ostatních obchodů hodnotný odpad a prodávat ho dál za vyšší cenu. Nebo můžete půjčit peníze správci webu, abyste se s ním spřátelili a udali mu tyranského vedoucího…
Hodina 3: Každodenní drama svírá
Tato chytrost získávat stále více znalostí a vlivu, vyčerpat vše, je velkým uměním přežití, s nímž lze zvládnout i ty nejnebezpečnější situace, jako je tato: Je osm hodin večer a na další splátku lichváři stále chybí 120 dolarů.
Protože už není žádná práce, riskujeme a hodíme do automatu pár bankovek. Pak ukradneme další dvě baterie ze skútrů (aniž by nás chytili) a prodáme je do sběrny.
Peníze jsou pohromadě, lichvář je spokojen a je jich dost i na jeden pokoj. Osprchovaná a motivovaná postava může tu noc klidně spát. Pak se ale objeví naše sestra s ukradeným věnem ve výši 20 000 jüanů.
Co budeme dělat teď? Vrátíme peníze hned zpět, nebo je chceme použít jako základ pro podnikání a rozmnožit je? V těchto chvílích hra funguje skvěle, v těchto chvílích se projevuje aspekt přežití, v těchto chvílích přemýšlíme: Všechno je možné, protože my jediní víme, jak na to.
Hour 4: Monotónnost udeřila!
Ale stejně jako je kampaň strhující, když představuje všechny vrcholy filmu Nobody – The Turnaround, ukazuje také všechny jeho pády. Obzvlášť nešťastné je, že po dokončení kampaně a získání sandboxového režimu nás čeká úplně stejná hratelnost bez jakýchkoli překvapení.
Režim Challenge naopak přináší novou úroveň obtížnosti. Jakmile však po třech dnech hraní, což odpovídá asi třem až čtyřem hodinám, pochopíte základní princip, hra se prakticky dohraje.
Jakmile jsou překonány první překážky a peníze poslušně plynou do pokladny, už nehrozí žádné nebezpečí ani výzva. Následuje nudná monotónnost. Na to má hra příliš málo zdrojů nebezpečí ve srovnání s This War of Mine a příliš málo možností interakce pro normální život ve srovnání s The Sims.
Postava chodí každý den do práce, ve volném čase se zdokonaluje ve svých dovednostech, prodá pár věcí na trhu – a protože kromě toho nemá co dělat, žádné rozhovory, žádné úkoly a všechno už stejně bylo prozkoumáno, pošleme ji okamžitě spát. Zvláště proto, že volnočasové aktivity, jako je střelba z balónků nebo karaoke, jsou zábavné jen napoprvé a pak už jen plýtváním penězi.
A pak je to: další den, stejný postup. Hra samozřejmě nabízí jako lákavou mrkvičku cíl na konci hry – vlastnit v určitém okamžiku luxusní penthouse jako majitel restaurace, ale to znamená jen mnoho dalších dní dřiny. Poté se postava vydá na další školení a odpovídá na dvě otázky denně, dokud v závěrečné zkoušce opět nezodpoví správně všechny otázky, aby získala certifikát. A za co? Pro další minihru nebo další scénu při práci?
Po 5 hodinách: Promarněná příležitost!
Tuto marnost a nedotaženost pociťujeme zejména v jedné situaci: nikdo nám nedá příležitost vzít si za služby prostitutky spoustu peněz.
Vyjedou, obrazovka zčerná, ani se neozvou žádné oplzlé zvuky, objeví se na ulici a jen tiše řekne: „To bylo hezké.“ Jo, to je dobře. Dobře, jeho nálada se trochu zlepšila, ale podobného efektu bychom dosáhli i přespáním ve smradlavém bytě. Nebo střelba do balónků. Nebo při mazlení se psem.
Celá akce nám připadá naprosto zbytečná, prostě na ní nezáleží. Možná se nám to hra snaží říct. Ale pokud to chce, měla by na to vynaložit mnohem větší úsilí.
Na začátku se Nobody – The Turnaround zdá být šíleně složitý a živý. Zdá se, jako by na každém rohu ulice čekalo nové setkání, nová výzva, nová příležitost hrát ještě chytřeji.
Ale po několika prvních dialozích, které také nemají na hru velký vliv, tyto náhodné prvky zcela zmizí a veškerý potenciál vyprchá a zůstane jen pěkná scenérie bez možnosti interakce. Jednou je ve hře nečinnost, podruhé bezradnost.
Pro nikoho – Turnaround z velké části neobsahuje žádné návody nebo průvodce, které by nám pomohly s našimi plány nebo nápady. Často tedy není jasné, co je vůbec možné a jak je to možné. To často vede k frustrujícím pokusům metodou pokus-omyl, které jsou potrestány tím, že musíme opakovat celé dny, protože hra neumožňuje vlastní ukládání.
Zůstává otázkou, jak bude vývojářské studio U.Ground Game Studio nyní postupovat a kdy hru opět zpřístupní k prodeji. V naší verzi bylo možné hrát pouze jednu ze tří kampaní a režimy sandbox a challenge. V současné době hra postrádá nejen funkce, ale také komplexnost. Zvláště když základní myšlenka, že by si každý hráč mohl najít vlastní strategii přežití, není v tuto chvíli patrná a vše se tak nějak smrskne na to samé. Na začátku to není This War of Mine, na konci to není The Sims.
Preliminary Score Box
Závěr redakce
Přestože jsem se na simulaci přežití velmi těšil, jsem poněkud zklamán. Po velkém „aha“ na začátku hry následovalo v průběhu hry stále tišší „ok“. Je možné, že hra Nobody – The Turnaround zahájila Early Access příliš brzy. Nebo možná vývojáři stále tají všechny slibné aspekty – budou například někdy k dispozici další kriminální prvky?
To vše je ve hvězdách, ale nyní máme k dispozici hru, která naznačuje větší komplexnost a možnosti, než ve skutečnosti má. Sem tam jsem si přál, abych objevil něco nového nebo aby mě něco nového vyvedlo z míry, ale už po pár dnech hraní jsem ze survival simulátoru udělal drsný ekonomický simulátor. Škoda.
