Nový Doom nejenže vypadá skvěle, ale je také důležitou novinkou pro celý žánr.

0
92

V době her jako služby je hra jako Doom: The Dark Ages silným signálem pro žánr stříleček z pohledu první osoby, říká Kevin.

Premiéra traileru nahru Doom: The Dark Agesje prostě čistý heavy metal.

Když se video přehrávalo napředváděcí akci Xboxupřistihl jsem se, jak bezděčně pokyvuji hlavou do rytmu elektrické kytary, zatímco Doom Slayer na obrazovce drtil démony svým novým štítem s&nbspbzučákem.

Pokud jste to nestihli, nezapomeňte tyto brutální dvě minuty dohnat zde:

Nový prequel Doomu však nejenže vypadá šíleně cool, ale také vysílá signál. Signál, který ve světě AAA stříleček z pohledu první osoby už dlouho chyběl: single player is not dead!“

Pátrání po zabijákovi CoD

Zejména v oblasti stříleček je již několik let zřejmé, že trend směřuje ke konceptu služby.Klasické sólo kampaně stále vícemizí ze scény, zatímco se vše točí kolem nových sezón, battle passů, eventů, updatů a podobně.

Velcí vydavatelé se ze všech sil snaží najít recept na další Útěk z Tarkova, nový Counter-Strike nebo velkého zabijáka CoD. Ručně vyráběné příběhy pro sólové hráče se dostávají na vedlejší kolej.

Mezitím indie scéna téměř zcela ovládla žánr stříleček pro jednoho hráče, jak je vidět na skvostech jako Selaco nebo Prodeus!

Pro sektor AAA je naopak charakteristické ohlušující cvrlikání cvrčků. A pokud se někdo přece jen odváží zkusit něco kreativního jako Immortals of Aveum, často to skončí finanční katastrofou

Stále jsme tady!

Doom: The Dark Ages tedy není jen heavy metal, ale i záblesk naděje na obzoru. Je to důkaz, že velké společnosti jako Microsoft jsou stále ochotné vrhnout zkušená (a drahá!) studia jako id Software na čistě singleplayerové projekty, které nejsou zaměřené čistě na mašinérii zisku v podobě skin shopů, DLC a battle passů

Doom: The Dark Ages je takříkajíc Morfeus v Matrixu, který bojovně stojí před shromážděným Sionem a křičí: „Jsme pořád tady!“

Je skvělé, že takové střílečky z pohledu první osoby mohou a možná ještě existují i dnes. Střílečky, které mohu hrát svým vlastním tempem – bez neustálých FOMO mechanik, protože za čtyři hodiny se objeví další denní výzva nebo se obmění nabídka v obchodě s předměty.

O hře Doom: The Dark Ages toho zatím moc nevím, snad jen to, že jde o prequel o prehistorii zabijáka Dooma.

Ale jedno je pro mě jisté: Tady se nemusím starat o SBMM, o rychlost tikání serveru ani o otravné cheatery, kteří mi kazí kolo.

Jsem tu jen já, banda démonů a chrastící štít s cirkulárkou. A někdy to prostě stačí