Persona 5 může svým anime vzhledem odradit RPG puristy, ale právem patří mezi nejlépe hodnocené hry všech dob, což si konečně můžete vyzkoušet i na PC.
Proč má mistrovské RPG od Atlusu, které je součástí Game Passu, na Steamu oprávněně hodnocení 97 procent a zaslouží si vaši pozornost, i když s pestrobarevnými JRPG nic moc jiného neumíte.
Table of Contents
O čem je Persona 5
Persona 5 byla původně vydána exkluzivně pro PlayStation 4 a PlayStation 3 v září 2016, nevyžaduje znalost svých předchůdců, ale stejně jako ostatní díly série kombinuje klasické JRPG prolézání dungeonů se simulací každodenního života.
Každodenní simulace: Na polovinu z 80 až 140 hodin hraní, podle toho, jak hrajete, se vžijete do kůže středoškoláka, který je po podmíněném trestu za napadení poslán do Tokia a musí se zorientovat ve zcela novém prostředí.
Vedete četné rozhovory, připravujete se do školy, chodíte na brigády, navštěvujete kina, restaurace nebo herny a – což je nejdůležitější – získáváte nové přátele. S postupem příběhu se vám otevírají další a další lokace a s nimi i další možnosti, jak trávit čas.
To je myšleno doslova, protože každá akce vás stojí čas a je třeba ji pečlivě zvážit. Zejména proto, že vše, co děláte, přímo ovlivňuje vašich pět základních charakterových hodnot: odvahu, šarm, znalosti, laskavost a dovednosti. A ty ovlivňují nejen vaše šance na úspěch v běžném každodenním životě v Tokiu, ale samozřejmě také druhou polovinu hry v Persona 5.
JRPG Dungeon Crawler: Hned první den v novém domově se vám do mobilního telefonu nainstaluje záhadná aplikace, která vám umožní přepnout se na temnou stranu Tokia, do takzvaného Metaverza.
Lidské propasti vašich protivníků z reálného světa se zde projevují v celkem osmi extrémně rozmanitých palácích mysli – velkých kobkách plných příšer, tajemství, hádanek a závěrečných bossů.
Psychika sadistického učitele sportu, který ve skutečnosti sexuálně obtěžuje nebo zneužívá své žáky, se tak v Metaverzu stává středověkým hradem s vězením a mučírnou. V psychice padělatele umění prozkoumáte groteskní galerii včetně přístupných obrazů.
Bitvy se odehrávají tah po tahu a za pomoci stejnojmenných Person – více než 200 démonických bytostí s nejrůznějšími schopnostmi, které žijí v metaverzu a které musíte sbírat, zvyšovat jejich úroveň a dokonce je spojovat jako Pokémony, abyste měli šanci ve stále náročnějších bitvách.
Čím je Persona 5 tak výjimečná
Okay, RPG puristy jsem teď tímto neobvyklým scénářem a hratelností vyděsil ještě víc. Ale i přes veškerou skepsi dejte hře a mně spravedlivou šanci. Protože každodenní simulace nebo princip Pokémonů: stále tvrdím, že Persona 5 stojí za to všem (!) fanouškům her na hrdiny.
Na jedné straně už je „normálních“ her víc než dost a na straně druhé Persona 5 chápe lépe než téměř všichni ostatní zástupci žánru posledních let, co je u RPG nejdůležitější.
Dramatický příběh: zneužívání, závislost na hazardních hrách, osamělost, zneužívání moci, marnivost – Persona 5 přináší řadu a řadu těžkých témat, aniž by se s nimi zahrávala. Ano, jako každé JRPG, i toto masivně využívá stylistický prostředek nadsázky, který se do hry dokonale hodí díky triku metaversa ovlivněného lidskou psychikou.
Zároveň bere vážně všechny protagonisty, nejen hlavní postavy. Příběh mistrně kombinuje nejrůznější stylistické prostředky, od flashbacků po změny perspektivy, a překvapuje četnými zvraty. I když je v podstatě lineární, prožívám ho velmi individuálně a osobně prostřednictvím svých nesčetných každodenních rozhodnutí.
Téměř dokonalá produkce: Snad kromě God of War mě nenapadá žádná hra posledních let, u které bych měl pocit, že její umělecká vize byla realizována tak důsledně a nekompromisně jako u Persony 5.
Ať už jde o vizuální stránku, soundtrack, příběh, design úrovní nebo menu: Všechno je tu jako odlité z jedné formy, a to od začátku do konce. Dokonce i věci, které mě na první pohled rozčilují nebo iritují, dávají po chvíli přemýšlení smysl. Značky úkolů by mi možná ušetřily spoustu bloudění po Tokiu v prvních hodinách hry, ale také by mě připravily o iluzi, že se ve městě, které jsem zpočátku neznal, orientuji.
Velkolepý průběh hry: Přestože, nebo právě proto, že Persona 5 je často o banalitách, neustále se děje něco vzrušujícího. Prodleva typická pro tento žánr je udržována v úzkých mezích, aniž by to bylo na úkor ambicí.
Dialogů je mnoho, ale rychle se dostanou k věci. Neprocházím kobkami pomalu, ale rychlostí blesku. A v Tokiu, které je zpočátku nepřehledné, se brzy orientuji stejně snadno jako v přehledných nabídkách.
Ale nejvíc mě vzrušují bitvy. S výjimkou někdy opravdu epických soubojů s bossy trvají jen zřídkakdy déle než několik minut, ale i tak mě za chytré taktizování nesmírně odměňují.
Pokud správně přečtu chování nepřátel a použiji vhodné schopnosti Persony, navzdory tahovému režimu navlékám efektní komba a cítím se nejen šíleně chytrý, ale také šíleně silný.
Každé rozhodnutí má svou váhu: ať už jde o rozhovory, bitvy, správu Persony nebo dokonce volnočasové aktivity – v Personě 5 je vše důležité. Nejde ani tak o nápadné dialogy nebo rozhodování o stromu dovedností jako v jiných hrách na hrdiny. Ve hře Persona 5 je vše jednoduše propojeno se vším ostatním.
V závislosti na tom, jakou knihu čtu nebo jaký film sleduji, ovlivňují hodnoty mého charakteru odlišně. Čím více času trávím s jednou osobou, tím méně času mám na druhou. A čím lépe budu vycházet s jednou osobou, tím mocnější osobnosti budu moci v metaverzu vyvolat.
Co umí PC verze Persona 5 Royal?
Královská edice hry Persona 5 byla původně vydána pro PlayStation 4 v roce 2019 a ve skutečnosti se jedná o režisérský sestřih. Přidává dvě nové postavy, které se plynule začleňují do hry, a také třetí školní semestr včetně nového příběhu a dalšího dungeonu.
Kromě toho jsou zde různé menší optimalizace, díky nimž je zážitek ze hry ještě kulatější než v původní hře. Střelné zbraně jsou silnější, mnoho bossů bylo přepracováno, v dungeonech můžete nyní používat nový hák a díky dobře ukrytým „semínkům vůle“ můžete častěji doplňovat manu.
Zdaleka nejdůležitějším vylepšením jsou však německé texty na obrazovce, které vám pomohou porozumět anglickému nebo japonskému hlasovému výstupu. V původním vydání Persony 5 byly k dispozici pouze anglické texty, což mnohým zbytečně ztěžovalo nebo dokonce znemožňovalo přístup k tomuto mistrovskému dílu JRPG.
Pozoruhodný je také, protože bohužel stále není samozřejmostí: úspěšný port na PC. Stylový anime vzhled neztratil za šest let od vydání nic ze svého kouzla, běží při stabilních 60 snímcích za sekundu i na slabších systémech, ale podporuje také 4K při až 120 FPS. Je však nepříjemné, že se musíte obejít bez nativní podpory Ultrawidescreenu.
Ale Persona 5 se také snadno ovládá pomocí klávesnice a myši, můžete si libovolně nastavit přiřazení kláves a hra dynamicky upravuje zobrazení na obrazovce, pokud chcete používat gamepad.
Proč opravdu všem doporučuji Personu 5
Vlastně nejsem velký fanoušek anime a můj vkus v oblasti RPG ovlivnily především klasické západní RPG hry jako Ultima, Lands of Lore, Baldur’s Gate, Gothic nebo Zaklínač. O prvních čtyřech Personách jsem slyšel jen zběžně, ale nikdy jsem je nehrál, a můj zájem o kulturu J je také velmi omezený.
Takže vlastně nejhorší možné předpoklady pro hru jako Persona 5, ve které se na mě v každém dialogu šklebí anime portrét a ve které se kočka promění v autobus, do kterého nastupuji démonickou verzí tunelů tokijského metra.
Obvykle si s monumentálními rolovými eposy dávám záměrně na čas. Přesto jsem Personu 5 prošel jako zběsilý a během 140 hodin jsem vstřebal vše, co toto mistrovské dílo nabízí. Chtěl jsem se každý večer ponořit hlouběji do tohoto fascinujícího světa, zjistit, co se stalo s postavami, které jsem si oblíbil, odemknout nové bojové strategie a hned je vyzkoušet.
Součástí Game Passu je však také hra Persona 5 Royal. Pokud tedy již máte předplatné, nemáte co ztratit, kromě několika hodin volného času.
Závěr redakce
Když v březnu 2017 vyšla Persona 5, chtěl jsem se na ni vlastně podívat jen ze zvědavosti, protože jsem měl v té době na programu Horizon: Zero Dawn, Mass Effect: Andromeda a Zelda: Breath of the Wild. Tehdy to byl docela senzační měsíc vydání.
A o kvalitě Persony 5 svědčí i to, že všechny tyto západní trháky musely být pozastaveny, zatímco jsem se nořil hlouběji a hlouběji do fascinujícího světa Tokia.
Persona 5 je jedním z těch velmi vzácných případů, kdy jeden prvek opravdu dokonale ladí s druhým – ať už jde o příběh, design postavy, dungeon nebo bojový systém. To vše platí dnes stejně jako před pěti lety a stylový anime vzhled neztratil nic ze svého kouzla.
Královská edice vyleští poslední hrubé hrany tohoto mistrovského díla rozumnými optimalizacemi a PC port je také naprosto čistý. Kdo dosud Personu 5 propásl, měl by jí dát šanci nejpozději teď.
