Nálada na Prince of Persia: The Lost Crown je už po prvním traileru úplně v háji. Alex už si ale hru stihl zahrát a říká: Titul je víc cool, než tušíte
Co se to s kdysi slavnou herní sérií stalo? Více než deset let bez čerstvého pokračování Prince of Persia se na ni práší, a to nejen kvůli všemu tomu písku. Remake Písků času je na spadnutí už dlouho a nyní, místo aby si Princ zahrál sám za sebe, jak je zvykem, byl unesen ve hře The Lost Crown! A vypadá tak barevně a plný efektů, že fanoušci jsou už teď nadmíru zklamaní.
Přitom v jádru The Lost Crown se skrývá opravdu silná hra, kterou mnozí kvůli předsudkům nikdy nezažijí!
Hru Prince of Persia: The Lost Crown jsem si mohl důkladně zahrát. Ubisoft mě pozval do jižních krajin Francie, abych získal první dojmy z hraní. Po několika hodinách hraní vám nyní mohu říci, co tato metroidvania nabízí a zda je přesvědčivá. Spoilery: Více, než pravděpodobně tušíte.
Table of Contents
Gone with the Prince
Začnu tím nejzjevnějším: hlavní postava! Poprvé nehrajete za titulního prince z Persie (no, v PoP z roku 2008 jste také nebyli skutečným princem, přísně vzato), ale za mladého válečníka jménem Sargon. Patří k Nesmrtelným, perské elitní jednotce, která zřejmě nepřikládá velký význam týmové hře. Hned na začátku je Sargon sám, jeho spolubojovníci s ním prostě nechtějí mít nic společného. Zatím nedokážu říct, jak důležití budou v pozdější fázi hry.
Sargon se vyznačuje zejména svým vzhledem: Díky podbradku, náušnicím a tmavým očním linkám vypadá spíše jako provokativní člen chlapecké kapely než jako obávaný válečník. Jeho vzhled je pro něj důležitý i v boji; v efektních animacích neustále ukazuje, jak je cool. Tento mix stylů z Fortnite, anime a perského prostředí se přinejmenším nelíbí velké cílové skupině, což lze snadno vidět na obrovských negativních reakcích na první trailer.
Objektivně vzato však styl není v žádném případě špatný nebo laciný. Svými efektními animacemi a cinematikou si mě The Lost Crown dokonce dokázal poměrně rychle získat, i když jsem se do jeho stylu zpočátku nedokázal příliš vžít.
Pokud vás navíc zklamala hiphopová hudba v traileru, mohu vám dát za pravdu: Ve hře je akce doprovázena skladbami íránského umělce, který sestavil soundtrack, jenž stojí za poslech a v němž se mísí tradiční nástroje s moderní hudbou (ne tak „moderní“ jako v traileru).
Jaký příběh?
Sargonova osobnost zůstala po celou dobu herní akce stejná jako zbytek příběhu: bledá a sotva stojí za zmínku. Příběh nenavazuje na žádný z předchozích titulů, ale je tu trocha lore v pozadí. Tu a tam se objeví kamenné desky s vyrytými příběhy o bývalém králi. Těžko však mohou být nezajímavější a jen zbytečně zpomalují tok hry – ale samozřejmě je lze i ignorovat.
Příběh nudný, styl osloví málokoho, hlavní hrdina zklame. Pokud vás zajímá, kdy přijde ta dobrá část, je nejvyšší čas. Hratelnost ve hře The Lost Crown je velmi zábavná.
Gameplay
Bylo mi umožněno prozkoumat několik prostředí, rozdrtit nejrůznější nepřátele, utkat se se třemi bossy protivníků a chytře překonat parkourové sekvence. Ale popořadě.
- Šplhání:Parkourové pasáže se hrají intuitivně a Sargon se ovládá velmi přesně. Tyto úseky nebyly nijak zvlášť náročné jako například v Super Meat Boy, ale to by se mohlo v průběhu hry změnit.
- Přátelé:Sargon se setkává s nejrůznějšími typy – ať už se jedná o klasické zombie, lesní potvory nebo slepého obra, který mě dokáže jedním zásahem poslat do vězení – tady je to pestřejší.
- Protivníci šéfa:Během mého hraní se mi do cesty postavili tři rozbíječi hlav. Zpočátku jsem se do nich zakusoval častěji, ale čím více jsem si osvojoval Sargonovy schopnosti, tím rychleji jsem je dokázal vyřídit.
Sargonovy schopnosti
Na první pohled jsou možnosti útoku velmi omezené: Jedním tlačítkem Sargon šavlí meče, druhým rozbaluje luk a šípy.
Postupem času jsem se však naučil tento poměrně omezený výběr využívat. S nabitým šípem může Sargon například vystřelit velkou kouli, která se k němu vrací jako bumerang. Pokud však následně ve správný okamžik zablokuji vlastní střelu, letí další kolo – to lze několikrát opakovat a je to překvapivě zábavné.
To, že se blokování trochu trénuje, také určitě není na škodu: koneckonců, kdo tuto mechaniku zvládne, bude jen zřídka čelit výzvám. Téměř každý útok protivníka lze využít ve svůj prospěch: Při standardních útocích útočníka omráčí, když se mu žlutě rozsvítí oči, je možné provést i obzvlášť silný protiútok. Pouze před útoky červených očí by měl Sargon hledat bezpečí.
Takový protiútok je třeba nejprve nacvičit! Sargon chvíli drží meče, aby se ubránil, ale časové okno pro parírování je mnohem kratší, než se podle jeho pohybů zdá. Zejména na začátku mi chvíli trvalo, než jsem si mechaniku správně osvojil.
Kromě všech obvyklých věcí má Sargon ještě jednu schopnost, díky které se Ztracená koruna podobá Princi z Persie: cestování časem! Horká hlava sice nemůže vrátit celý čas, ale může se teleportovat zpět na místo, kde kdysi stál. V parkourových úsecích se tato mechanika tu a tam hodí. V pozdějších úsecích má být tato schopnost nezbytná i pro některé hádanky. V boji mi však malé cestování časem nemohlo poskytnout žádnou významnou výhodu, pouze u některých typů nepřátel ji lze využít alespoň z poloviny užitečným způsobem.
Malou výhodu lze získat pomocí amuletů. Podle toho, které z nich si během dobrodružství vybavíme, nám udělují různé bonusy. Například nám dávají nový vzorec útoku, léčení díky úspěšnému parýrování nebo větší sílu útoku.
Herní svět
Prince of Persia: The Lost Crown je skrz naskrz metroidvania. Svět je obrovský labyrint s několika cestami, z nichž některé zatím nelze otevřít přímo. Aby se však na dříve nedosažitelnou cestu nezapomnělo, lze ve hře pořídit snímek obrazovky daného místa a připojit jej k mapě. Vždy si tak mohu zkontrolovat, proč jsem nepokračoval chodbou, místo abych se musel na dané místo vracet.
Také se vyplatí podívat se mimo hlavní trasu. Můžete tam najít i vedlejší mise. Například jsem narazil na NPC, které mě chtělo naverbovat, abych hledal ztracené úlomky skutečného měsíce – měsíc, který je vidět na obloze, je v jeho očích jen laciná replika.
Jak se však tato a další vedlejší mise hrají, zda se vyplatí a na kolik se jich ve hře zasekne, zatím nedokážu posoudit. Během akce jsem nebyl schopen misi sledovat.
Za18. ledna 2024Prince of Persia: The Lost Crown by měl být k dispozici jak pro PC, tak pro konzole poslední a současné generace.
Verdikt redakce
Téměř bolí, když vidím negativní názory na první trailer. Protože ano, všechny vás chápu. Když jsem šel na Montpellier, taky jsem nečekal velké anime efekty a pseudo-cool neznámou. Hudba v traileru to tedy nijak nevylepšuje.
S trochou času jsem si však nejen zvykl na styl, ale hodiny hraní jsem si díky skvělé hratelnosti opravdu užil! Postava se hraje pěkně a přesně, odezva na zásah je skvělá a bossové jsou hodně zábavní. The Lost Crown rozhodně nevynalézá nový žánr, ale odvádí více než slušnou práci a převléká známé do nového hávu!
