S aktualizací Piráti z Karibiku: Pirátský život by Sea of Thieves mohlo přilákat hromady nováčků – ale díky chráněnému vstupu by jim mohla uniknout skutečná síla hry.
Všechno je pryč. Tři hodiny jsme se s posádkou plavili s obchodním zbožím z jednoho konce herního světa na druhý, pobili desítky kostlivých pirátů, potopili několik lodí, sbírali stopy, vykopali poklad – a teď nás jediná chyba stojí veškerou kořist.
Protože těsně předtím, než můžeme prodat předmět touhy, „truhlu legend“, „tajemnému cizinci“ v krčmě, jsem zabit nepřátelským hráčem. A ve smrtelné křeči ho dokonce vidím, jak jde posledních deset metrů k NPC frakce a vybírá peníze za naši kořist. Měl bych křičet, vztekle hodit ovladačem a přísahat krvavou pomstu. Ale nemůžu si pomoct, musím zatleskat.
Pokud se teď chytáte za hlavu a ptáte se, jak může mít někdo z takového frustrujícího debaklu radost, nedivím se vám. A právě v tom spočívá jádro problému, do něhož se vývojářské studio Rare aktuálně pouští s novou příběhovou aktualizací A Pirate’s Life.
Bezplatné rozšíření pro Sea of Thieves přináší pět nových příběhových kapitol na motivy Disneyho Pirátů z Karibiku a má být nejlepším možným vstupním bodem pro nové piráty s instancovanými příběhovými sekvencemi a lineárním vedením hráče.
Na jednu stranu je to chvályhodné a v dlouhodobém horizontu by to mohlo hráčům Sea of Thieves hodně zvednout náladu – ale stejně tak by se to mohlo úplně vymstít, protože fanoušci Jacka Sparrowa budou po nových příběhových kapitolách vypuštěni do herního světa se zcela falešnými očekáváními.
The Sea of Thieves Deal
Na první pohled to zní zmateně, ale dovolte mi to vysvětlit. Při každém spuštění hry Sea of Thieves se náhodně ocitnete na jednom z herních serverů, a to buď sami, nebo se svou posádkou. Otevřený herní svět na těchto serverech je stále stejný, ale záleží jen na náhodě, kdo se s vámi plaví po moři. Na jednom serveru může být maximálně šest hráčských lodí. Mohou to být mírumilovní obchodníci, lovci pokladů, lovci odměn nebo nebezpeční PvP žreci. Ale právě díky této nepředvídatelnosti je pro mě hra tak přitažlivá.
To proto, že když se vydáte na cestu za pokladem, ať už sami, nebo jako posádka, nevíte předem, jak vše dopadne. Další lodě přicházejí a odcházejí, spojenectví se uzavírají a zase rozbíjejí nebo vám plány kazí dynamické události, jako je útok megalodona, galeony kostlivců nebo legendární Kraken.
Poučení, které jsem dostal (příliš pozdě), je, že v Sea of Thieves musíte vždy počítat s tím, že o všechno zase přijdete – protože hra, ostatní hráči nebo kombinace obojího byli prostě o něco mazanější než vy.
Když hráči píší příběhy
Jen díky tomuto všudypřítomnému riziku má kořist vůbec nějakou hodnotu. Pokud by každá truhla s pokladem byla okamžitě bezpečně uložena v inventáři, zbavilo by to zbytek cesty jakéhokoli vzrušení. Vždy je však třeba zvážit náklady a přínosy: Je lepší se okamžitě vrátit, prodat to mizerné harampádí na základně a vydělat tak sice málo, ale s jistotou alespoň nějaké zlato?
Nebo pokračovat, více riskovat, přijímat větší výzvy, ale být přitom stále více paranoidní vůči ostatním hráčům? Je to plachta na obzoru? Spatřili naši kořist, a proto míří přímo k nám?
Nejlepším příkladem je přepadení z úvodu článku: chystal jsem se prodat obzvlášť cennou truhlu za „Athénino požehnání“. Pokud jde o truhlu, můžete – jako my – strávit hodiny plněním všech osmi dílčích úkolů, abyste na konci získali souřadnice truhly.
Stejně tak je ale legitimní zjistit, která loď na serveru takovou truhlu hledá, a pak ji tajně sledovat. Pak už jen stačí zjistit, kam je vynášejí, a naplánovat přepadení nejbližší základny. Jeden z hráčů se schová do sudu v hospodě a pak na posledních metrech zastřelí sebevědomého nosiče truhel (mě). Touché! Jistě, někde to bylo otravné, ale každý, kdo prokáže tolik plánování, trpělivosti a dokonalého načasování jako naši kolegové, si zaslouží mé uznání.
Riziko nové aktualizace
Ale: než se takový pocit naplnění dostaví, vyžaduje Sea of Thieves spoustu útrap a trpělivosti. Jako nový hráč se totiž budete muset naučit nejen zacházet s pistolí, šavlí a puškou, ale také efektivně ovládat plachetnici, určovat priority a správně číst okolí.
Zpočátku tedy budete často okrádáni, potápěni nebo obojí – a s trochou štěstí budou nepřátelé chtít zničit pouze vaši kořist a ne také vaši zábavu ve hře. Na každého vstřícného nebo alespoň férového hráče Sea of Thieves bohužel připadá minimálně stejně tolik těch, kteří s potěšením kazí den nezkušeným nováčkům.
Nezkušení nováčci, protože „Pirátský život“ je téměř jistě nažene na servery v houfech – i díky licenci Pirátů z Karibiku. Alespoň to společnost Rare vzala v úvahu, a proto se většina z pěti nových kapitol Tall Tale nachází v instancovaných oblastech, do kterých můžete vstoupit pouze s vlastní posádkou.
To je samo o sobě chytré, ale obávám se kontrastu mezi pečlivě inscenovanými příběhovými misemi s kulisami a hrdinským příběhem a prvními pokusy nových hráčů o vykročení z této bezpečné zóny. Koneckonců ti, kteří se nikdy nesetkali s rizikem a prohrou, zatímco byli osm až dvanáct hodin odříznuti od zbytku serveru, se mohou cítit tak zaslepeni první porážkou v PvP, že už si Sea of Thieves nikdy nezahrají.
Největší obavy však nemám z toho, že nováčci budou zničeni veterány – to se ostatně stává téměř v každé hře. Mnohem hůř bych se cítil, kdybych měl z A Pirate’s Life dojem, že Sea of Thieves nabízí jen zcela průchozí příběhové kulisy jako atrakce v Disneylandu.
Jistě, již existují tři další vícedílné kampaně na mořskou přízi a další budou následovat. Její největší síla však podle mého názoru spočívá v příbězích, které jsou naprosto dynamické ve vzájemném působení různých hráčských posádek, událostí, postav umělé inteligence a povětrnostních podmínek každého dne.
Proto vyzývám: Jako nováček si prosím zahrajte nové Tall Tales of „A Pirates Life“ a užijte si četné narážky na Piráty z Karibiku a další pirátské hry. Ale prosím – i když se to zpočátku zdá být obtížné – rozhodně si vyzkoušejte i volnou hru. Už roky jsem se při hře více hráčů tolik nebavil a doufám, že vy také. A kdo ví: možná budeš brzy sedět v sudu někde v hospodě a čekat, až vejdu do dveří s tlustým hrudníkem. Ale tentokrát jsem připraven…
