Shadow Tactics: Blades of the Shogun je Daniho nejoblíbenější hra posledních let. Aiko’s Choice je důstojným pokračováním – pokud jste dostatečně odolní.
Samurais jsou maximálně divní. Střelte je zblízka pistolí do obličeje a jen na chvíli padnou na kolena, ale když jim na mohutné kormidlo hodíte květináč, padnou mrtví k zemi. Dobře, toto pravidlo se v praxi těžko testuje, hlavně proto, že samurajů je momentálně velký nedostatek.
Ale v Aiko’s Choice, samostatném přídavku ke hře Shadow Tactics: Blades of the Shogun, to funguje. Úspěšně jsem to vyzkoušel.
Table of Contents
Co že to je?
Než vás ale začnu obtěžovat podrobnostmi o hře, dovolte mi, abych vám stručně nastínil, o čem Aiko’s Choice od Mimimi Games je. Předpokládá se, že existují lidé, kteří neznají ani sérii Commandos, ani Desperados (třetí díl je také od Mimimi) nebo Shadow Tactics.
Aiko’s Choice stojí na (Steam) necelých 20 eur a je to klasická taktika v reálném čase. Na úroveň se díváte shora, otáčíte kamerou, přibližujete a oddalujete ji, používáte své hrdiny a jejich schopnosti tak, abyste se dostali k cíli co nejnenápadněji – a cestou zabili desítky nepřátel. Například samuraje, kterému spadne na hlavu květináč. Což pak vypadá jako nešťastná náhoda pro okolní nepřátele.
Nikdo z hrdinů známých ze Shadow Tactics nemá v tomto kvazi pokračování nové schopnosti, všichni umí to samé co dříve:
- Kunoichi (žena ninja) Aiko likviduje nepřátele v boji zblízka sponou do vlasů, hází kýchací prášek, který dočasně oslepí nepřátele, a dokáže se převléknout za vznešenou dámu.
- Ninja Hayato útočí mečem, hází smrtící šuriken nebo kámen, aby odlákal pozornost nepřátel.
- Zlodějka Yuki nastraží smrtící past a naláká stráže mimo jiné na flétnu.
- Samuraj Mugen zabíjí několik nepřátel najednou pomocí víru meče a manipuluje s nepřáteli pomocí láhve rýžového vína.
- A Takuma se věnuje odstřelování, hází kolem sebe bomby a posílá své roztomilé Tanuki (jezevčíky) na diverzní manévry.
Důležité je pravidelné používání kláves F5 a F8. Pro rychlé ukládání a rychlé načítání. Taktika v reálném čase à la Commandos a spol. se vyžívá ve zkoušení postupů, učení se z chyb a následném zlepšování nebo úplně jiném postupu.
Aiko’s Choice
Aiko’s Choice je určena lidem, kteří znají a milují hlavní hru Shadow Tactics, nemohou se nabažit kutilských dobrodružství – a hledají pořádnou výzvu. Protože doplněk nedělá věci napůl.
Skládá se pouze ze tří velkých misí, dvou menších mezimisí a epilogu, ale tři hlavní mise jsou poměrně náročné a dohromady tvoří asi deset hodin hry. Jen první úroveň je pravděpodobně dvakrát větší než ta největší v hlavní hře. A všechny tři jsou podstatně náročnější. Více informací o tom později.
Pevný samuraj a křehký odstřelovač
Problém: Na nádvoří jsou tři protivníci, kteří se navzájem vidí. Jeden z nich je dokonce slaměný klobouk, který nereaguje na manévry odvádějící pozornost. Protože se však samuraj Mugen ani odstřelovač Takuma nemohou dostat na střechy, pokud tam není žebřík, a proto musí přejít přes nádvoří, aby mohli postoupit dál do hradu, musí všichni tři zemřít současně. A nejlépe v malém časovém okénku, kdy na nádvoří nevidí nikdo z hlídkujících strážných.
A právě zde přichází na řadu stínový režim, který umožňuje zadávat postavám pokyny, které pak všechny plní najednou. Zatímco [1] Mugen a Takuma bezpečně čekají v malé zahradě, (2) Aiko a (3) Yuki se rozmístily na střechách, aby každá z nich provedla smrtící útok nožem z výskoku. Hayato sedí v křoví (4) a zezadu bodá do protivníka.
Jakmile stisknete klávesu Enter, postavy provedou své útoky současně. Všichni tři také současně zvednou své oběti, aby je poté odtáhli do křoví. Ten však nelze naprogramovat prostřednictvím stínového režimu. Musíte si tedy pospíšit, než si hlídka něčeho všimne.
Přídavek navazuje na příběh hrdinů před devátou misí hlavní hry a zaměřuje se na epizodu ze života Aiko a její dopad na hon na šógunova zrádce. A na konci má kunoichi na výběr.
Skvělé na tom je, že přídavek se neukládá na konci hry Shadow Tactics, a tak jsme na cestě se všemi pěti známými hrdiny. V zábavných a dobře namluvených anglických dialozích není opomenut ani milostný příběh mezi Aiko a samurajem Knuffim Mugenem. Na druhou stranu samotný příběh zůstává poměrně bledý a působí také trochu vykonstruovaně, v nejlepším případě se na konci rozvine podobné drama jako klíčové scény z hlavní hry.
Doplněk navazuje na příběh hrdinů před devátou misí hlavní hry a zaměřuje se na epizodu z Aikina života a její dopad na hon na šógunova zrádce. A na konci má kunoichi na výběr.
Skvělé na tom je, že přídavek se neukládá na konci hry Shadow Tactics, a tak jsme na cestě se všemi pěti známými hrdiny. V zábavných a dobře namluvených anglických dialozích není opomenut ani milostný příběh mezi Aiko a samurajem Knuffim Mugenem. Na druhou stranu samotný příběh zůstává poměrně bledý a působí také trochu vykonstruovaně, v nejlepším případě se na konci rozvine podobné drama jako klíčové scény z hlavní hry.
Všech pět?
Nechte mě to opravit: Pouze v poslední hlavní misi máme skutečně přístup ke všem pěti šógunovým čepelím. V první misi jsou Takuma a Yuki uneseni, Hayato, Aiko a Mugen pak popraveni popravčí četou. Dobré pro ty, kteří mají v tuto chvíli ještě po ruce dovednosti jednotlivých hrdinů, protože zde není žádné šetrné seznámení s pravidly.
Alespoň: ti, kteří jsou příliš často zastřeleni, dostanou jemnou radu, co mají dělat. A pro ty, kteří Shadow Tactics už nějakou dobu hrají, byly v úrovních tu a tam rozmístěny svitky známé už z hlavní hry, které po kliknutí opět upozorňují na obzvlášť důležité mechaniky.
Oh yes: Na konci první mise, která nás zavede do velké osady, přes rušný most a přístavní zařízení, opět sbalíme Yuki, ale Takuma zůstává nezvěstný.
Město, země, hrad
Takuma se pak znovu setkáme po první velké misi v malé mezimisi. Je uvězněn na lodi se svým Tanuki Kumou. Na jeho palubě je nebezpečný náklad v podobě pěti beden s výbušninami a zbraněmi. Označíme je s Takumou pro jeho kamarády, kteří je musí v následující druhé velké misi zničit jednoho po druhém.
V druhém velmi uvolněném intermezzu se Aiko a Mugen vydají na krátkou exkurzi na území starých Stínových taktik, aby se dozvěděli několik důležitých informací. A ve třetí velké misi se vydáte do obrovského hradu, který je tak přeplněný nepřáteli, že místy nevidíte na zem.
Dobře, přeháním, navíc v obrovském komplexu pomáhají tajné chodby a šípové pasti. Ale je to tak: Shadow Tactics byla jen v několika málo momentech stejně náročná jako v přídavku. Všechno se dá vyřešit, a to různými způsoby, ale málokdy jsem musel dávat takový pozor na načasování v hlavní hře jako v Aiko’s Choice.
Snadnější čtení
Mimimi u Desperados 3 mohutně přitvrdilo grafiku a detaily. Shadow Tactics není v porovnání s ním ošklivá, naopak, ale vizuálně je znatelně zmenšená. Díky tomu je však také snazší číst úrovně a jejich zvláštnosti a situace lze rychleji pochopit. Totéž nyní platí i pro Aiko’s Choice.
Ostrovy umožňují různé vstupy, ale poskytují jen malou vizuální ochranu. Mnohé bedny jsou vysoké jen po pás a kameny stojí tak blízko vody, že se za ně nemůžete schovat suchou nohou, ale musíte plavat ve vodě a čekat na mezeru v akci.
A první zabití, které v hlavní hře tak často otevírá cestu k cíli, není hned rozpoznatelné. Nebo spíše: Neexistuje. Každý hráč se sám rozhodne, ze kterého směru se postupně propracuje ke krabicím se zbraněmi. Mimochodem, podobná mise existuje i ve hře Desperados 3, ale poskytuje nám mnohem větší pomoc.
Malé úspěchy, velká spokojenost
O to příjemnější je, když se vám pak podaří vyhodit do vzduchu jednoho z nepřátelských samurajů pomocí jedné z těch krabic se zbraněmi. Jen abyste zjistili, že pro něj neexistuje žádný cíl. Stížnost byla okamžitě zaslána Mimimi, které odpovědělo s pokrčením ramen, že teprve nedávno ve fázi QA zjistili, že je to vůbec možné.
Alespoň je tu úspěch za zlikvidování tří normálních strážců výbuchem bedny. Asi to budu muset udělat při dalším hraní.
Ale já vlastně říkám, že úroveň přemýšlení, hraní si, zkoušení, neúspěchů a opětovného zkoušení – to vše dělá momenty jako ten s vyhozeným samurajem ještě cennější, ještě uspokojivější než cokoli srovnatelného v hlavní hře nebo v Desperados 3.
Nicméně na to musíte být stavěni, Aiko’s Choice se také může velmi rychle stát frustrující, když se budete hodiny a hodiny prokousávat stejnými slaměnými klobouky a samuraji a nedostanete se ani o píď dál. Všem vášnivým kutilům, fanouškům Mugenu a lovcům úspěchů však tento doplněk vřele doporučujeme. A nakonec si můžete Kumu i pohladit.
Verdikt redakce
Před několika lety jsem v zimě zběsile procházel Shadow Tactics. Myslím, že prostředí bylo fantastické. Existuje pro taktickou hru v reálném čase něco lepšího než ninjové? Pravděpodobně ne. Hádání, hledání nejelegantnějších postupů, to vše mě skvěle bavilo po mnoho večerů. Po prvním hraní jsem se na YouTube podíval na speedrun, pousmál se nad takovou zručností a nasazením a sám jsem si jich pár vyzkoušel.
Ale to je jen jedna část toho, proč se mi Shadow Tactics tak líbí. Druhou částí jsou postavy, mezi nimiž se postupně rozvíjí úžasná chemie, a dobře zpracovaný příběh se slušným dramatem a ke konci i s potenciálem k pláči. Příběh v Aiko’s Choice sice není takového kalibru jako v Shadow Tactics, ale všechno ostatní tam opět je. A myslím si, že je to fantastické, ale také chápu, že se lidé k ostrovům nejpozději otočí zády a už se doplňku nikdy nedotknou. Jak dlouho jsem si pohrával jen s prvním políčkem se zbraněmi, až na mě doslova vyskočila cesta k cíli. Když už o tom mluvíme, skočím hned zpátky do závěrečné hradní mise, musel bych zkusit nepovinné zabití jedem.
