opinion: Ubisoft oznamuje další mobilní hru The Division: Resurgence, na YouTube se jí nelíbí, ale problém je větší.
Vlastně to Ubisoft dělá správně. Mobilní hry jsou stále žhavější než (Hot Wings na YouTube), ohlasy komunity na Rainbow Six Mobile byly také velmi příznivé – a pak je tu samozřejmě Diablo Immortal, které je podle prvních čísel úspěšné jako naposledy … první přistání na Měsíci nebo tak něco. A to i přes všechny ty sračky od komunity.
Proto může být Ubisoftu úplně jedno, že trailer na The Division: Resurgence je houfně zahlcen dislikem (14 000 disliků při 2 000 lajcích), stejně jako (odhalení hry Skull &; Bones). Nelíbí se stejně vidí pouze lidé s příslušným doplňkem prohlížeče (a pouze jejich nelíbí se vyhodnocuje plugin):
Ale to už jste asi v posledních týdnech slyšeli dost: mobilní hry s fetišem na kabelky jdou na dračku navzdory naší kritice, vydavatelé se nemohou starat o zpětnou vazbu starých fanoušků, vůbec to nechci zažít znovu. Ubisoft může takto bez problémů pokračovat, oznamovat jeden Hyperscape, Ghost Recon Frontline nebo XDefiant za druhým, sbírat nevoli, sbírat ohlasy a pak se rozběhnout za další trendovou prasnicí po vesnici.
To se v číslech neprojeví. Ubisoft však ohrožuje právě to, co v mých očích dělá hry Ubisoftu jedinečnými – a to bude mít dopad. Tak či onak. Protože jedním dechem je oznámena další špatná zpráva pro dlouholeté fanoušky, jako jsem já: Assassin’s Creed Liberation by mohl brzy jednoduše zmizet z mé knihovny na Steamu.
A to nemůže být správná cesta.
Od Pavla k Saulovi?
V dnešní době se to skoro neprojevuje, protože jsem často velmi kritický, ale Ubisoft je můj oblíbený vydavatel. Takže mluvím o hrách, ne o všech těch průserech v zákulisí. Hry od Ubisoftu mě vždycky nutily snít – a ano, má to co do činění i s poněkud náhodným dětským vtištěním, protože hry Hype: The Time Quest a Donald Duck: Quack Attack od Ubisoftu byly shodou okolností mými prvními hrami na PC. A děti jsou známé tím, že se nadchnou pro každou hloupost, jinak by žádná Tlapková patrola neexistovala.
Rád bych ale přešel rovnou k věci: existují důvody, proč mi i po dvaceti letech běhá mráz po zádech z úvodu hry Hype, zatímco Hell Copter (moje první PC hra od Computer Bild Spiele) mě nechává docela chladným. Hry od Ubisoftu měly vždy něco do sebe.
Viz také Prince of Persia: Sands of Time, který vás dojme jako dobrý animovaný film od Disneyho a v nejlepších momentech dokonce rozpláče. Splinter Cell mě nadchl pro stealth hry, Ghost Recon a Rainbow Six byly kooperativní střílečky na LAN party – a pak přišel Assassin’s Creed. Pro milovníka historie a vyznavače otevřených světů byl Assassin’s Creed tehdy jako hranolky s majonézou a jedlou slupkou: dokonalý po všech stránkách.
Také ne z hlediska hratelnosti. Herní mechanismy her od Ubisoftu vždy trpí zvláštnostmi, jednotvárností, opakujícími se nápady a tak dále… ale vždycky jsem jim uvěřil jejich ambice, když jsem se najednou ocitl na procházce dobou kamennou ve Far Cry Primal nebo když jsem poprvé v historii prozkoumával revoluční Paříž jako otevřený svět v Assassin’s Creed Unity.
Assassin’s Creed mě donutil snít a dojal mě natolik, že jsem dokonce napsal bakalářskou práci o tom, jak moc Assassin’s Creed nutí lidi snít a dojímá je – a co se z něj hry a my jako kultura můžeme naučit. Pokud to něco neznamená.
Jak už jsem řekl, kritickou optikou nacházím v nabídce Ubisoftu také hromady chyb, které sahají až do roku 2000, jistě. Ale ani ta nejenergičtější formule Ubisoftu mě nikdy nemohla zbavit očekávání, jakého historického prostředí se příští Assassin’s Creed dotkne.
A to očekávání ve mně právě teď mizí.
Jak jednat se značkami?
Jaký sen se skrývá za hrou The Division: Resurgence? Jistě, The Division má být portován na mobilní zařízení, což rozhodně není snadný úkol. Ale Ubisoft v posledních letech následoval tolik trendů tak jednostranným způsobem s hrami jako XDefiant, Ghost Recon Frontline, Hyperscape a dalšími, že jsem z toho jako fanoušek cynický a zahořklý. Vidím cíl hry The Division: Resurgence: dobýt mobilní trh, vybudovat fungující servisní hru. Ale už nepoznávám skutečný, ambiciózní sen.
Nejlepším příkladem je XDefiant. Nejdříve trailer vyvolal docela velký rozruch, pak hra zmizela v zapomnění a na krátkou dobu se vynořila, až když Ubisoft z názvu odstranil Tom Clancy’s. Jistě, na jednu stranu zde reagujete na zpětnou vazbu, super, na druhou stranu vás takový manévr nemusí nutně přesvědčit, že za původní myšlenkou stálo mnoho … myšlenky stály za původním nápadem. A nyní se vždy konají malé testovací schůzky za zavřenými dveřmi, jako by Ubisoft musel na zákaznících vyzkoušet, jakou hru tam vlastně chtějí vyvíjet.
Musí to tak být i ve skutečnosti, ale nakonec jde i u značek o dopad. A je důležité, jakou hodnotu mají tyto značky, zejména u dlouholetých fanoušků!
Jako dlouholetý fanoušek těchto značek jsem na jedné straně svědkem mobilních experimentů a experimentů Free2Play, které byly zkráceny kvůli efektivitě na trhu, a na druhé straně špatných zpráv, jako je zrušení řady her Ubisoftu. Brzy už nebudu moci hrát Splinter Cell 6 v kooperaci, Assassin’s Creed Liberation bude možná majitelům odebrán úplně. V recenzích služby Steam je jasná zpětná vazba na Liberation:
A na obzoru blockbusteru se už jen mihne Skull & Bones, který už při prvním gameplay odhalení zcela shodí kalhoty, jak šablonovitě načasoval svůj servisní plán (což neznamená, že se na něj vůbec netěším).
Ubisoft nemůže podceňovat, jak důležití jsou skuteční apoštolové jeho vlastních značek. Lidé, kteří všem svým přátelům říkají, jak skvělé jsou hry Splinter Cell, Ghost Recon a další. kteří si tisknou prsty do opěradel židlí, protože zítra konečně vyjde remake Písků času! Pokud totiž mnoho experimentů selže – a riziko je u experimentů vždy vysoké -, zůstanou vám jako vydavateli jen staří fanoušci. A nebudou vás držet za ruku, pokud jste je roky nechali na vedlejší koleji.
Zlepšení na dohled?
Myslím, že se situace zlepší. Pandemie otřásá celým odvětvím v pozadí, největší dopad všech mimořádných změn uvidíme v roce 2022. A Ubisoft, stejně jako všichni velcí vydavatelé, nemůže reagovat na špatná rozhodnutí během pěti dnů – takovou velkou bárku proměníte během několika měsíců práce. A jsem optimista, že si toho všimneme v roce 2023.
Koneckonců mám dostat remake Splinter Cell. Ve vývoji je také hra Prince of Persia: The Sands of Time. Rainbow Six: Siege a For Honor mezitím stále dostávají velmi zajímavé aktualizace – a ještě nechci házet flintu do žita, že Assassin’s Creed Infinity by se také mohl stát opravdu ambiciózním Assassin’s Creedem budoucnosti, navzdory oznámeným podivnostem s živou službou.
Ale dokud bárka opět nepopluje správným směrem, mělo by Ubi stále přemýšlet o tom, co může udělat pro staré fanoušky, jako jsem já. Nevypínat Splinter Cell 6 a nechat majitelům jejich Assassin’s Creed Liberation by byl začátek.
