Stačila mi jedna drobná funkce, abych byl z malé konstrukční hry úplně nadšený.

0
496

opinion: Zatím nejmenovaná stavební hra se na Twitteru rozjela a okamžitě si mě získala drobným prvkem.

Když vás něco opravdu nudí, často vás napadne tato věta: Je to nudnější než sledovat, jak roste tráva. Často si to říkám, například když čekám na autobus, stojím v dopravní zácpě nebo hraju Dragon Age 2.

Možná se ale budu muset tohoto zvyku zbavit. Protože, jak se často stává, život mě naučil něco jiného. Protože mi zjevně nepřipadá ani trochu nudné sledovat, jak rostou zelené věci. Vím to od chvíle, kdy jsem jednoho dne viděl na Twitteru videa vývojářky Anastasie Opary. V současné době vyvíjí vlastní, zatím nepojmenovanou kultivační hru. A co mě na videích nadchlo nejvíc, byl rostoucí břečťan. Takže tohle:

Teď jsem plný očekávání a dokonce jsem se vývojáře zeptal, jaká hra to vlastně bude. Zde se dozvíte všechny podrobnosti a také to, proč jsem z pěstování břečťanu opravdu nadšená.

Vidím růst břečťan a jsem nadšená

Může to znít jako maličkost, ale už jen tento detail plazivého břečťanu mě překvapivě fascinoval. Uvědomil jsem si totiž, jak často budovatelské hry nedokážou ilustrovat plynutí času stejně jako cokoli jiného. Samozřejmě je vždy možné zobrazit roční období. Děje se to neustále a ve hrách jako Banished nebo Farthest Frontier je to dokonce důležité pro hru.

Ve skutečnosti však zub času nahlodává všechny věci, které člověk tak pracně vytesal ze země. Ať už je to pomalý rozpad vlivem eroze, zvětrávání nebo opotřebení, nebo jako v malé stavební hře, kdy příroda dělá své. Svět se nikdy nezastaví, a přestože hry jako Anno jsou mistry v zobrazování živosti prostřednictvím létajících ptáků, příboje vln nebo především pohybujících se lidí, skutečné hvězdy budovatelské hry – budovy – zůstávají překvapivě nedotčeny.

(Příroda je v malé stavební hře opravdu živá a začíná naše stavby rekultivovat.)
(Příroda je v malé stavební hře opravdu živá a začíná naše stavby rekultivovat.)

Ve většině stavebních her uplyne několik let. V Anno by podle logiky měla skutečně uplynout staletí. A jak by bylo skvělé, kdyby se během této doby začaly zelenat staré ulice, drolit se střešní tašky nebo se do nich dostaly popínavé rostliny.

Sama Anastasia mi v rozhovoru řekla, že břečťan vdechuje její hře život i bez živých bytostí.

„“Je důležité ukázat malé známky života, který se v naší hře odehrává, kromě příspěvku hráčů. Že naše hra je jen hra a ne editor dioramat. Jsme ochotni vynaložit značné úsilí, abychom ukázali věci, které jsou tu jen proto, aby se někomu líbily nebo ho vtáhly do světa. Ivy byla prvním krokem k tomu, aby hra žila vlastním životem a mohla reagovat na vaše výtvory„“

Co je to vlastně za hru?

Nakonec pro mě bylo video s břečťanem jen prvním výchozím bodem. Okamžik, kdy tato konstrukční hra vzbudila můj zájem. Tak jsem se o tom snažil zjistit ještě víc. A vlastně jsem teď velmi, velmi zvědavá na hotový výrobek. Jak mi totiž Anastasia sama řekla, budovatelská hra, kterou připravuje se svým partnerem Tomem, bude něco podobného jako Townscaper – jen se středověkými hradními zříceninami.

(Hra s budovami nemá ekonomiku, ale umožňuje nám volně pracovat s krajinou a ruinami.)
(Hra s budovami nemá ekonomiku, ale umožňuje nám volně pracovat s krajinou a ruinami.)

A ano, miluji hrady a přál bych si, aby s nimi bylo více čistě budovatelských her. Psal jsem o tom například zde. Sice mám rád i opravdu komplexní budovatelské hry jako Anno a rád se v nich zabývám ekonomikou, ale od dob Townscapera a Dorfromantika jsem si vzal k srdci i malé odpočinkové střípky.

Přesně tímto směrem se ubírá Anastasiina konstrukční hra. Původně ji začala hrát ve svém volném čase a nejpozději od září se bude vývoji této hry věnovat naplno.

Všechno to začalo během jediného víkendu a jedinou zdí, která umisťovala cihly jednotlivě tak, jak byla nakreslena. Už jsem dělal procedurální stěny, takže jsem si nemyslel, že by to bylo tak zvláštní. Ach jo, jsem rád, že mě Twitter naučil něco jiného. Projekt vzbudil velkou pozornost. Myslím, že lidi oslovila bezprostřednost a volná povaha interakcen. „

Procedurální je také kouzelné slovo, které stojí za celou hrou. Podle Anastasie se tato technika obvykle používá v obrovských otevřených světech nebo k vytváření nekonečného obsahu, ale ona a její partner chtějí tento obsah zhušťovat do velmi malého prostoru.

(Procedurální generování v budovatelské hře má vždy poskytovat různé návrhy.)
(Procedurální generování v budovatelské hře má vždy poskytovat různé návrhy.)

Jak se to hraje?

Nejdůležitější je pochopit, že v konstrukční hře neexistuje žádná výzva. Stavební hra má být zcela bez ekonomiky, komoditních řetězců a dokonce i bez bitev. Procesní technologie naopak zajišťuje, že nás vzrušuje samotný proces budování. Je fascinující sledovat, jak se vaše vlastní vize s tvůrčími odchylkami stává skutečností.

Zatímco v běžných konstrukčních hrách v podstatě jen stavíme jednu budovu vedle druhé, v Anastasiině konstrukční hře se vše přizpůsobuje prostředí a sobě navzájem. Namalujeme zeď, která má sahat přes kopec, jakoby štětcem a hra se postará o to, aby průběh vypadal přirozeně.

Měli bychom být schopni bez problémů kreslit i silnice v krajině. Pokud protínají část stěny, vznikne oblouk. Na začátku často nevíte, co vlastně hra procedurálně generuje. Dekorace, jako jsou lekníny na jezírku, se objeví samy, zatímco my se v klidu odtahujeme.

„“I když je to virtuální svět, měl by být živý a reagovat na to, co děláte. Kachny se pohupují v rybníce, ovce se potácejí mezi zdmi, které jste tam postavili. Dokonce i kurzor myši je jeho součástí. Může jemně pročesávat vysokou trávu, přitahovat motýly nebo rychlými pohyby plašit ptáky„“

~ Anastasia Opara

Tohle všechno zní jako hra, která je ideální pro uklidnění a užívání si okamžiku po dalším příliš stresujícím kole Anno. Jak říká Anastázie, je třeba zde vytvořit atmosféru líného letního dne u jezera.

(Hra na stavění nám má pomoci se uvolnit a má podobný meditativní účinek jako pouhé čmárání bez přemýšlení...)
(Hra na stavění nám má pomoci se uvolnit a má podobný meditativní účinek jako pouhé čmárání bez přemýšlení…)

Kdy to vyjde?

Již téměř deset měsíců pracují dva vývojáři na své pohodové budovatelské hře beze jména. Vývoj šel samozřejmě ještě pomaleji, dokud se jednalo o čistě rekreační projekt. Protože se však předpokládá, že se věci začnou pořádně rozjíždět v září, může se tempo odpovídajícím způsobem zrychlit.

Ačkoli chtějí měřit čistě kvalitu hry a žádné datum vydání není pevně stanoveno, Anastasia a Tom chtějí hru vydat koncem roku 2023 nebo začátkem roku 2024. Aby se udrželi na správné cestě, jak říká Anastasia, aby na sebe nevyvíjeli tlak.

„“Chceme ji prodávat ve službě Steam a doufáme, že se jí bude dařit. Ale nikdy nevíte. Ale ať se stane cokoli, pro budoucí projekty se toho hodně naučíme. Nakonec, pokud hra vykouzlí úsměv na tvářích některých lidí, vytrhne je z jejich hektického programu nebo je rozveselí po mizerném dni – pak jsme šťastní vývojáři Paar.““