Téměř rok po naší poslední neuspokojivé recenzi hry Stalker 2: Heart of Chornobyl se mnohé změnilo. Naštěstí většinou k lepšímu
Stalker 2začíná, jak se sluší a patří, ujíždějícím kamionem na noční dálnici. Ale na rozdíl od Streloka před téměř 20 lety v prvním díle s názvemStalker: Stín Černobyluzůstává nový hlavní hrdina Skif pod kontrolou. Musí umístit vysílač na tři anomálie v noční zóně zamořeného Černobylu.
Proč? Proč? Proč? „To nechci prozrazovat z důvodu spoilerů, protože dnes je řeč o hratelnosti hry Stalker 2: Heart of Chornobyl. Vývojáře jsem navštívil v rámci festivalu Summer Game Fest 2024 v Los Angeles. Den na veletrhu je téměř u konce, hodiny ukazují 19.30 losangeleského času, ale půlhodina Stalkera prostě musí být zahrnuta
Jak jsem řekl, hraji začátek kampaně. A začíná atmosféricky ve tmě. Skif stojí sám ve vysoké trávě, musí nějak najít ty tři anomálie a všechno ostatní… no, všechno ostatní je na mně.
Technicky mnohem kulatější
Colleague Natalie byla ohromena bodem číslo jedna už při prvním spuštění hry v srpnu 2023:Stalker 2 vypadá dost dobře na to, aby se dal sníst.Zónu v noci například osvětlují blikající anomálie v dálce. Textury jsou také ostré a rez z modelů zbraní mohu doslova seškrábat nehtem.
Když stisknuL
jako lampu, Skif si fyzicky správně zapne čelovku – kužel světla se tedy neobjeví magicky z mého břicha. A naštěstí verze nyní běžítechnicky mnohem plynuleji než před deseti měsíci: Během mého půlhodinového sezení se objevila pouze jedna chyba. Myš najednou přestala správně fungovat, problém vyřešil restart
Kromě toho se hra může pochlubit senzační úrovní detailů. Ještě působivější než to, jak vypadá, je však to, jak Stalker 2 působí.
Stalker zůstává stalkerem
Každý, kdo hrál starého Stalkera, ví, jak těžké je popsat kouzlo této hry kromě všech hrubek. Miliony drobných ozubených koleček – od zvuků v pozadí přes olupující se textury až po punkový design postav z východního bloku – dohromady vytvářejí velmi osobitou atmosféru
A Stalker 2 ji po všech těch letech opět zachycuje. Skif se nepohybuje jako akční hrdina, ale houpe se s tělem vojáka ve vysoké trávě zóny. Kalašnikov v pohotovosti se při jeho chůzi kymácí, neslyším nic než svůj vlastní Geigerův čítač varující před radioaktivním zářením, když se plížím vpřed
Od první vteřiny hry mě Stalker nechává prozkoumávat okolí, i když skutečný otevřený svět se otevře až později. Nicméně: Tento svět na mě nebere ohledy,v některých zvětralých dřevěných chatrčích nacházím cenné lékárničky, v jiných jen kus salámu– nebo vůbec nic.
A občas na mě vyskočí nějaký mizerný mutant, který se dokáže v bledém nočním světle zneviditelnit. U výstavního stánku málem vyděšeně vyklidím stůl a křičím do noci jako zpanikařená NPC. A ještě chvíli plýtvám náboji, protože mutant leží mrtvý v trávě. Ale ve Stalkerovi 2 nejsou žádné značky zabití jako v Call of Duty a spol.
Oldschool v tom nejlepším slova smyslu
Navigaci musím také dělat sám. Skif vytáhne z batohu datový tablet a stejně jako předtím vidím na přehledové mapě jen několik otazníků se záchytnými body. Alespoň mohu sledovat určité cíle a pak je vidět v živém kompasu v horní části obrazovky.Ale Stalker 2 stále působí staromódně v tom nejlepším slova smyslu.
To platí i pro střelbu. Loni Natalie nejvíce kritizovala střelbu, ale zdá se, že se mezitím hodně změnilo. Ano, můj Kalschnikow se vylamuje rychleji než v CoD a jiných mainstreamových střílečkách, ale pokud aktivně kompenzuji zpětný ráz, zbraň se stabilizuje. Minimálně na půl cesty.
Vytváří to příjemnýbum!“
pocit A Natalie to chválila už loni: stejně jako dříve jsou headshoty ve Stalkerovi absolutní spásou. Protože pokud se netrefíte do hlavy, spálíte neuvěřitelné množství munice. V demu jsem bojoval jen se třemi bandity, ale třikrát jsem musel znovu nabíjet – a to nehraju střílečky teprve od včerejška.
Jednou mě roztříštil granát, protože ve Stalkerovi 2 – jaké překvapení – samozřejmě nejsou žádné značky granátů.
Oldschool v tom nejlepším slova smyslu
Navigaci musím také provádět sám. Skif vytáhne z batohu datový tablet a stejně jako předtím vidím na přehledové mapě jen několik otazníků se záchytnými body. Alespoň mohu sledovat určité cíle a pak je vidět na živém kompasu v horní části obrazovky.Ale Stalker 2 stále působí staromódně v tom nejlepším slova smyslu.
To platí i pro střelbu. Loni Natalie nejvíce kritizovala střelbu, ale zdá se, že se mezitím hodně změnilo. Ano, můj Kalschnikow se vylamuje rychleji než v CoD a jiných mainstreamových střílečkách, ale pokud aktivně kompenzuji zpětný ráz, zbraň se stabilizuje. Minimálně na půl cesty.
Vytváří to příjemnýbum!“
pocit A Natalie to chválila už loni: stejně jako dříve jsou headshoty ve Stalkerovi absolutní spásou. Protože pokud se netrefíte do hlavy, spálíte neuvěřitelné množství munice. V demu jsem bojoval jen se třemi bandity, ale třikrát jsem musel znovu nabíjet – a to nehraju střílečky teprve od včerejška.
Jednou mě roztříštil granát, protože ve Stalkerovi 2 – jaké překvapení – samozřejmě nejsou žádné značky granátů.
Otevřené otázky a staveniště
Půlhodina samozřejmě nestačí k tomu, abyste si udělali ucelený dojem ze střílečky s otevřeným světem. Během zkušební doby jsem sice našel všechny tři anomálie a demo dokončil, ale přesto jsem z otevřeného světa neviděl nic
Stále je zde několik hrubých hran I s myší a klávesnicí je ovládání místy velmi přetížené Při správě inventáře hraji pracně na klavír a občas musím stisknout tři tlačítka najednou, například abych vzal vysílač z batohu
Ale celkově už je to mnohem, mnohem plynulejší než před několika měsíci. Teď už jen vývojáři musí hru dotlačit na dráhu – těším se na to!
Verdikt redakce
Vesmír Stalker zemřel příliš brzy – alespoň jsem si to celé ty roky myslel, když duchovní nástupci jako série Metro dokázali, jak jedinečně může působit východoevropský end-time punk. Dokonce tak jedinečný, že pro hry a scénáře tohoto druhu ještě ani neexistuje správné pojmenování.
Tím lépe, že Stalker 2 nyní stoupá na úroveň, kdy si říkám: Jo, tohle by mohlo být něco! V mé krátké herní ukázce hra brnká na ty správné struny, zbraně působí masivně a robustně, manévrování v zóně je extrémně nebezpečné, nepřátelé jsou smrtící – a Skif je úplně sám.
Teď už zbývá jen doufat, že se tato atmosféra a fascinace přenese i do otevřeného světa, protože jsem moc zvědavý, co Stalker 2 provede se svými frakcemi a pochybnými postavami.
