Pirátská hra od Ubisoftu teď na internetu dostává na frak. Zdá se, že se na nový otevřený svět těší jen velmi málo hráčů. Jedním z nich jsem já.
Mám tajemství a nesmíš ho nikomu říct.
Patřím ke skupině lidí, kteří se v současné době jen velmi zřídka ukazují na veřejnosti ze strachu z odvety. Proto jsem se uchýlil ke krajnímu opatření, a to k zamaskování své tváře na obrázku výše.Takto mě zaručeně nikdo nepozná.
To, co vám teď řeknu, má výbušnou sílu. Protože v mnoha ohledech odporuje současnému převládajícímu názoru na velkých internetových platformách.Jsem dokonce v redakci GlobalESportNews jedním z mála, kdo vidí věci jinak.Ale už nemohu mlčky přihlížet, musím to řešit, ať se děje, co se děje:
Těším se naSkull and Bones!
Takže, teď je to venku a já vám doslova vidím na očích, jak ke mně ztrácíte poslední kousek úcty, jak se vám mění výraz ve tváři, od údivu k nepochopení, znechucení, lítosti. Ale nic neberu zpět, zůstávám neoblomný, a to i po nedávno zveřejněném gameplay traileru, který na YouTube nasbíral spoustu downvotů:
Protože i když nejsem slepý ke kritice filmu Lebka a kosti: Pirátská hra s otevřeným světem postavená na Assassin“s Creed 4: Black Flag je pro mě i přes Danielovu skepsi (Preview) stále důvodem k očekávání.
A protože každá tajná společnost potřebuje někdy čerstvou krev, pokusím se vás v tomto článku přesvědčit, že Skull and Bones není tak špatná, jakou má pověst. Možná dokonce skončíš na mé straně? Nebojte se, nikomu to neřeknu!
Důvod č. 1: Mám rád lidi na volné noze
Na první pohled se může zdát divné, že tu cituji vesmírné hry, ale pro mě je Skull and Bones přesně v tom samém duchu jako Freelancer, Everspace 2 nebo Rebel Galaxy. Ve všech třech případech jsem strávil příliš mnoho času tvrdohlavým procházením obchodních cest, plněním odměnových misí a sestřelováním stále stejných nepřátelských vesmírných lodí, abych získal dostatek kreditů na další vylepšení.
Tato herní smyčka vydělávání a zlepšování se ve mně vyvolává něco hluboko uvnitř a přináší mi obrovské uspokojení, i když si v tu samou chvíli uvědomuji, jak nenáročný a bezduchý je samotný herní obsah.
Skull and Bones má nabídnout kampaň, která se z velké části obejde bez připraveného příběhového obsahu a místo toho nabídne automaticky generované mise, kterých jsem už ve Freelancerovi plnil desítky. Sbírám za ně peníze a suroviny, které pak investuji do vylepšení své šalupy.
Líbí se mi na tom sandboxový charakter, který jsem nesmírně ocenil v Mount &; Blade 2: Sám se mohu rozhodnout, kam chci jít dál. To dobře zapadá do pirátského prostředí, protože jako kapitán mám kormidlo v rukou jen já. Pokud nyní Ubisoft kromě útoků na pevnosti vrátí i skvělé super lodě z Black Flag, budu mít velkou motivaci strávit spoustu času vylepšováním své lodi.
Myslete si, že jsem neambiciózní, ale naprosto se těším, až budu moci svůj malý vor od začátku postupně vylepšovat na elegantní fregatu a pak na tlustou galeonu. Ve videu Ubisoft ukazuje nabídky vylepšení, které jsou již v Black Flag přítomny a pomocí kterých mohu upravovat hodnoty, jako je brnění, dostřel nebo palebná síla. To je přesně podle mého gusta – a oslovuje mě to mnohem víc než čistě kosmetický pokrok ve velkém konkurentovi Sea of Thieves, kde jsem vždy rychle ztratil zájem kvůli nedostatku vylepšení.
Důvod č. 2: Některá kritika není oprávněná
Na Twitteru právě koluje (pravda, vtipný) srovnávací obrázek mezi Elden Ringem a Skull and Bones:
Uživatelské rozhraní Skull &; Bones vypadá ironicky jako uživatelské rozhraní memu Elden Ring, do kterého lidé přidávali další a další položky, až se stalo nesrozumitelným. pic.twitter.com/2YvHkOciwl
– bluefootednewt (@bluefootednewt) July 7, 2022
Ano, videa ze hry Skull and Bones jsou přeplněná ikonami. A ano, návrháři uživatelského rozhraní Ubisoftu museli navštěvovat školu pro umělce s obřími šipkami a křiklavými barvami. Je ale také pravda, že hry od Ubisoftu již léta nabízejí rozsáhlá nastavení, která umožňují skrýt každý prvek HUD zvlášť. Dokonce bych to označil za příkladné.
Je jasné, že nakonec je třeba zjistit, zda některé reklamy nejsou pro herní zážitek nezbytné. A skutečnost, že marketing Ubisoftu považuje za dobrý nápad umístit na síť video s tolika blikajícími ikonami, vypovídá o současné situaci v zákulisí vydavatele. Ano, Elden Ring samozřejmě také není vzorem vedení hráčů, jak naznačuje tweet.
Jsem také rozladěn mnoha hlasitými kritikami hry, které se týkají vynechání některých prvků známých z Black Flag. Jde hlavně o to, že se svým kapitánem se můžete procházet z pohledu třetí osoby jen v několika mírumilovných osadách. Je to tak: trocha hledání pokladů tady, trocha obchodování tam, vybírání misí a (nesmyslné) pózování před ostatními hráči v těchto sociálních centrech ve mně také vyvolává nepříjemné vzpomínky na Anthem.
Ale když kolega Dimi napíše následující, tak to prostě není důvod, abych se zlobil: „V této hře budu 95 procent času sedět za kormidlem, střílet na ostatní lodě a odpracovávat mise.“ Ano, bravo, to je přesně to, co chci od pirátské hry!
Nejsem robot s klapkami na očích ani nekritický papoušek Ubisoftu, chápu, že někteří lidé by rádi bojovali v bitvách se šavlemi nebo se aktivně nalodili na lodě ve Skull and Bones. Místo toho máme stavové lišty, automaticky spouštěné scény a stromy kácené přímo z lodi:
No, teď řeknu tohle: 95 procent toho, co se dělo v Black Flag, kromě parádních námořních bitev, pro mě bylo pekelně nudné. Upřímně si vzpomínám jen na to, jak jsem se hnal po střechách kvůli novým námořním šantánům. Rozhodně mi nebudou chybět otravné odposlouchávací mise, kdy musím nepozorovaně sledovat cíl ve hře Skull and Bones.
I v Sid Meier“s Pirates! byla nerovnováha mezi zábavným korzováním na širém moři a poněkud nudnými pozemními misemi. Ani v Sea of Thieves nepatří bloudění po ostrovech na základě nejasných indicií na mapě pokladů k mým oblíbeným momentům. Každý hráč je však jiný. Po 20 hodinách mi například stále stejné souboje na palubě v Black Flag přišly velmi nudné a dal bych hodně za tlačítko, které by je přeskočilo.
Je jasné, že nakonec budeme muset zjistit, jak vzrušující je z dlouhodobého hlediska vždy jen projíždět otevřeným světem s lodí. Možná se v určitém okamžiku dostaví nuda bez mnoha vedlejších aktivit z Black Flag, to nechám jako argument. Ale vidím dobrou šanci, že mě čistě pirátská hra zabaví na dost dlouho. Také proto, že mám v plánu hrát Skull and Bones úplně sám.
Důvod 3: Mohu hrát sám
Možná jsem výjimka, ale pokusy Ubisoftu nacpat do svých her s otevřeným světem stále více multiplayerových prvků mě vždy nechávaly chladným. Ve Watch Dogs jsem si vyzkoušel pouze režim invaze, v The Division jsem zdvořile odmítl všechna pozvání do skupiny a Ghost Recon: Wildlands jsem hrál výhradně se společníky s umělou inteligencí.
Nemám rád, když někdo diktuje tempo hry, když se musím dostavit na nájezd v pevně stanovený čas nebo když jsem jediným spoluhráčem, který sleduje celou příběhovou scénu, čímž na sebe přivolávám hněv znuděných kolegů.
Proto se mi ulevilo, že Skull and Bones bude možné hrát i sólo a že mohu zcela deaktivovat funkce sdíleného světa s vyskakujícími jmény hráčů nebo hloupými zprávami v chatu. Hej, Blizzarde, můžeš to zkopírovat pro Diablo 4!
Co se mi momentálně vůbec nelíbí? Že grafika vypadá prakticky beze změny ve srovnání s devět (!) let starým kvazi-předchůdcem Black Flag. Chápu, že Ubisoft Singapore měl s vývojem obrovské potíže, ale to, co je zde nabízeno, už podle mého názoru není hodno trojkové hry v roce 2022.
To je však asi jediný bod, kde mě prezentace hry Skull and Bones odradila. Díky zbytku se na tuto v současnosti tolik nenáviděnou pirátskou hru těším víc, než jsem si kdy myslel.
A jak se máš ty? Co se vám na knize Skull and Bones líbí, co vás znepokojuje? A mohl bych alespoň jednoho nebo dva přesvědčit o svém podivném pohledu na věc? Řekněte mi to v komentářích!
