Wild Hearts je první hra, která by mohla skutečně ohrozit Monster Hunter

0
341

Není to kopie, ale je to zatraceně blízko! Proč by Wild Hearts i přesto, nebo právě proto, dokázala uhodit hřebíček na hlavičku monstra, se dočtete v závěru hry.

Wild Hearts by mohla být první hrou, která skutečně ohrozí Monster Hunter. To má ale také poněkud ambivalentní důvod: jednoduše se chytá toho, co dělá Monster Hunter World tak skvělým, a rozšiřuje to o vlastní akcenty. Nic víc, nic míň. To by mohlo fanouškům zvednout žaludek, nebo je naopak nadchnout pro Wild Hearts. Mohl, podmětu je velmi důležité, protože současná preview verze Wild Hearts stále trpí různými problémy.

První tři hodiny hry jsem mohl prozkoumat. Okamžitě mi bylo jasné, že v křoví se skrývá potenciální zásah. Jakkoli se lov může hráčům Monster Hunteru zdát známý, ve Wild Hearts je tak dovedně ztvárněn. A tento herní svět!

Nebýt dosavadního technického stavu preview verze, který několik měsíců před vydáním vyvolává různé obavy. Ale popořadě: Čím chce nová hra od Koei Tecmo a EA vlastně být? Jak se hraje? Kde jsou ty vyloženě drzé paralely s Monster Hunter World? A co je sakra špatně s technologií?

Co je s technologií špatně?

Než budu moci diskutovat o velkém potenciálu hry Wild Hearts, musím se věnovat problémům v preview verzi, kterou jsem měl k dispozici. Protože i když tvůrci EA Originals a Koei Tecmo zdůraznili, že se jedná o rané alfa sestavení, mám obavy.

(Můj testovací běh Divokých srdcí byl bojem s technologií.)
(Můj testovací běh Divokých srdcí byl bojem s technologií.)

Divoká srdce mají vyjít za čtyři měsíce, 17. února 2023. To se zdá být velmi krátká doba vzhledem k tomu, že mi hra občas způsobovala vážné problémy. Vyleštění a optimalizace, obojí Wild Hearts zoufale potřebuje.

I přes hodiny pokusů se mi nepodařilo hru s RTX 2070 Super a Ryzenem 7 3700X spustit přijatelně. Pády snímkové frekvence, rozmazaný obraz, vyskakující prvky úrovní. Celá škála nedokončené hry, na které je třeba ještě hodně pracovat.

Porovnával jsem své zkušenosti s kolegou Dennisem Michelem z GamePro, který měl velmi podobné zkušenosti na jiném počítači. Ale kdo ví: je docela možné, že vývojáři mezitím udělali mnohem větší pokrok. Koneckonců náhledové sestavení nemusí vždy odrážet aktuální stav vývoje.

Upřímně doufám, že Wild Hearts po vydání poběží hladce, i když to bude nejspíš vyžadovat divokou jízdu vývojářské práce. Protože to, co právě teď vzniká, by mohlo být opravdu něco výjimečného.

Toto je jádro divokých srdcí

Wild Hearts je hra na lovení příšer, ve které hráči loví obří, krásně animované příšery zvané Kemono, které splynuly s okolím. Ze zad obřích krys vyroste půlka lesa, šelmy se rozzuří a vystřelují stromy ze země. Bojovat s takovými bestiemi je prostě zábava.

O čem mluvím, můžete vidět v upoutávce:

To vše se odehrává v pestrobarevném fantasy světě Azuma, který je rozdělen do čtyř typů krajiny a silně inspirován japonským středověkem. Zářivě zelená všude, kam oko pohlédne, tu a tam ozdobená růžovou barvou třešňového květu. Přitažlivé a lákavé.

Jako triky používám mystickou technologii zvanou karakuri, která katapultuje mou vlastní postavu světem, nastražuje pasti na příšery nebo na ně z výšky útočí katanou.

Obratně se vyhýbám rozmáchlým útokům příšer a zasazuji účinné údery bláznivými zbraněmi, dokud příšera konečně nepadne a já nepoužiji stylově naaranžovaný finišer. Je tu například deštník ostrý jako břitva, který funguje jako štít, zbraň i létající zařízení. Divoká srdce se vyžívají v umných japonských motivech.

Jak hrát Wild Hearts

Zcela jasně: jako Monster Hunter, jen trochu jinak. Hráči sledují příběh, který se točí kolem postavy, jež je jediným lovcem, který dokáže ovládat mocné Karakuri. Alespoň dokud se k vám nepřipojí až tři společníci, kteří vám pomohou s lovem.

Na začátku příběhu dostávám společníka, který se zdržuje ve vlastnoručně postaveném táboře a vylepšuje mé vybavení. Mým společníkem na cestě je roztomilá mechanická koule.

Potřebné materiály získávám prozkoumáváním světa, těžbou rostlin a rud a samozřejmě lovem příšer, které v poslední době z neznámých důvodů pustoší zemi. Ukořistěné části příšer jsem vložil do nových sad vybavení, zbraní a karakuri. Dobře známý terén pro fanoušky hry Monster Hunter World.

V bitvě musím postupovat takticky: Abych zabránil bestiím roztrhat mě na kusy, naučil jsem se číst jejich vzorce chování, uhýbat ve správný čas, identifikovat jejich slabá místa a pravidelně zasahovat. Ti, kteří znají Monster Hunter, si s Wild Hearts okamžitě porozumí. Příšery mohou také interagovat mezi sebou, když se v herním světě dostanou do cesty, stejně jako ve hře Monster Hunter.

(Vzájemné souboje šelem jsou ochrannou známkou hry Monster Hunter a dodávají světu na důvěryhodnosti.)
(Vzájemné souboje šelem jsou ochrannou známkou hry Monster Hunter a dodávají světu na důvěryhodnosti.)

Mezitím šelma občas také uteče, ale díky stopě, která se rozplyne, není problém ji vystopovat. Celkově je hra Wild Hearts mnohem přívětivější pro začátečníky než Monster Hunter World. A bitvy netrvají tak dlouho, alespoň v prvních třech hodinách hry.

Kde jsou rozdíly oproti Lovci monster?

Divoká srdce mě k cíli vedou jednoduché značky, které jsou ještě lépe čitelné než světlušky z MHW. Tím zcela odpadá nutnost hledat stopy. Díky pomůckám, jako je jakási radarová věž, vidím cílové kemony i přes zdi.

Efekty ve hře Wild Hearts jsou podstatně křiklavější. Zatímco v Monster Hunteru jsou výbuchy něčím výjimečným, v Divokých srdcích se každý úder mečem a každý výstřel z luku zableskne a zapraská. Vypadá to méně realisticky, ale vypadá to zatraceně cool! Kdo potřebuje realismus ve fantasy hře?


Karakuri, které lze trvale umístit do herního světa, nabízejí zajímavé taktické možnosti. Jednou složkou vystřelím dopředu, další mě katapultuje do vzduchu, další vyrazí na hlavu příšery obrovské kladivo. Je zde velký potenciál pro kreativní lovce příšer, kteří rádi experimentují.

Může zaútočit na Lovce monster?

To vše je jen část podobností. Vzhledem k velmi podobnému provedení se dostaví známý pocit, že hrajete něco jako Monster Hunter. Pokud byste chtěli výrazněji vyniknout, museli byste mnoho prvků navrhnout jinak.

Ale možná je to také záměr. Protože jako fanoušek Monster Huntera bych rád zažil jiný svět. Divoká srdce by si mohli vybrat lidé jako já a veteráni, kteří by prostě chtěli víc stejné chuti, ale zatím sotva našli nějakou alternativu.

Kromě toho vypadá Wild Hearts mnohem moderněji a elegantněji. Pokud se tento reklamní efekt spojí se skutečností, že se s ním rychleji seznámí i začátečníci, mohl by skutečně oslovit velké publikum. Koneckonců, Monster Hunter byl vždy považován za složitý a obtížný na pochopení, což si ne všichni hráči chtějí po náročném dni v práci dělat.

Tímto chci zdůraznit velký potenciál Wild Hearts, aby se pokusila porazit velkého Monster Huntera v jeho vlastní hře. Je otázkou, zda se vývojáři museli tak zjevně inspirovat předlohou. Rád ale strávím hodiny oslavováním toho, co vzniká, pokud je technologie ve slušném stavu pro vydání.

Verdikt redakce

Divoká srdce pro mě už dokázala jednu věc. Znovu hraji Monster Hunter World. Pocit, že se touláte světem, kde virtuální bytosti žijí vlastním životem a vzájemně na sebe působí a vytvářejí mnohovrstevnatý ekosystém, je prostě jedinečný.

Alespoň prozatím, protože Wild Hearts chce sloužit právě této touze. Společnost Koei Tecmo staví na úspěchu hry Monster Hunter a přidává k němu svůj vlastní náboj. Díky stavebním prvkům Karakuri se to také podařilo. Ale Wild Hearts na můj vkus příliš přímočaře a očividně adaptuje to, co Monster Hunter už dávno označil za své teritorium.

To ale neznamená, že by hra Wild Hearts nebyla zábavná. Právě naopak: Wild Hearts by mě díky svému nádhernému hernímu světu a dynamickému pohybu a bojové hratelnosti mohl opravdu odlákat od Monster Hunter World.

Subjunktiv je pro mě v otázce technologie. Podaří se vývojářům rozmělnit hru do února? V každém případě bych si na odklad vydání Divokých srdcí nestěžoval.