opinion: Switch or not – Tears of the Kingdom má velký význam pro všechny fanoušky her. Protože tato Zelda nás připravuje na budoucnost otevřeného světa
Bez Breath of the Wild se neobejdeš. Nezáleží na tom, jestli máte hybridní konzoli od Nintenda na poličce už od roku 2017, nebo jste byli vždy věrní pouze PC. Alespoň ne v případě, že vás otevřené herní světy alespoň trochu fascinují.
Protože málokterá jiná hra zanechala v posledních pěti letech tak velkou stopu v otevřeném světě. Ne každý otevřený svět, který přišel po Zeldě, si mohl uvědomit její úspěchy. Ale kdykoli se mluví o moderním designu otevřeného světa, jméno tohoto titulu prostě musí padnout. Breath of the Wild mnoha lidem otevřel oči.
A nyní má pokračování tohoto pozoruhodného díla konečně správný název. Na Nintendo Direct 13. září 2022 byl v novém traileru oznámen oficiální název (Tears of the Kingdom) a datum vydání (12. května 2023) očekávaného dobrodružství Zeldy.
Na první pohled se to nemusí týkat čistě PC hráčů, ale po Breath of the Wild by to byla velká chyba.Tears of the Kingdom bude pokračování s otevřeným světem, které nás všechny musí zajímat.
A pokračování, které má před sebou velký úkol.
Čistá touha objevovat
Neoznačil bych se za největšího fanouška Zeldy. Na to jsem v životě vlastnil příliš málo konzolí Nintendo a nikdy jsem toho malého ušatého chlapíka se zelenou špičatou čepicí neměl nijak zvlášť v lásce. Předtím, než jsem se pustil do Breath of the Wild, byla mou jedinou Zeldou A Link to the Past na Super Nintendu.
Ale od té doby, co jsem se toulal, plaval a šplhal po Hyrule v BotW, mi při zmínce o nové Zeldě zalehnou uši ještě víc než Linkovi. Protože tahle hra se mnou něco udělala. Bez problémů mě vtáhl do své divočiny a ukázal mi, co vlastně otevřené světy dokážou.
Před hrou Breath of the Wild se spoléhání na ikony na mapě a značky úkolů v otevřeném světě zdálo být samozřejmostí. Assassin“s Creed a jemu podobné hry byly v té době příliš aktuální, Morrowind byl příliš daleko v minulosti.
Hra Breath of the Wild však překopala všechny standardy otevřeného světa z roku 2017. Svět láká zvědavostí a příslibem úžasné cesty. Žádná hora se nezdá být nezdolatelná, žádná cesta příliš vzdálená. A to vše bez otravování značkami a zajímavostmi. Breath of the Wild pochopil, v čem spočívá přitažlivost otevřeného světa, a s každou hodinou hraní ve mně vzbuzuje čistou touhu po objevování.
Převratný otevřený svět
Tento důmyslný způsob prezentace světa nezůstal žánru ušetřen. Hra Breath of the Wild za pět let od svého vydání změnila pohled všech vývojářů na otevřené světy. Takže už nezáleží na tom, jestli se Zelda neodehrává na PC. Nejnověji si tuto formu otevřeného světa vyzkoušel i Ubisoft ve hře Immortal“s Fenyx Rising. Stopy této hry lze ale najít i v jiných oblastech.
Když přijde řeč na otevřené světy, stále častěji mluvíme o tom, jak nás hra dokáže organicky provést svým světem. Samozřejmě ne každá hra s otevřeným světem musí jít cestou Zeldy, zejména pokud má být skutečným tahákem silný příběh.
Ale i příběhové hry se silným zaměřením na vedlejší aktivity častěji myslí na to, jak my, jako konec hry, putujeme jejich otevřeným světem. Podívejte se na Ghost of Tsushima. Najdete zde prvky klasické formule Ubisoftu i pokus o zachycení kouzla Breath of the Wild. Nejsem nucen sledovat symbol kompasu k dalšímu cíli nebo neustále sledovat minemapu, přestože mám řadu vedlejších úkolů. Tady je to vítr, který mě nenápadně, ale účinně provází romantickou japonskou krajinou.
Breath of the Wild dokonce dokázal přimět společnost FromSoftware, aby se s Elden Ringem vymanila ze své vysoce posvěcené formule Dark Souls. Tento pokus mohl dopadnout špatně. Elden Ring byl však po svém vydání na začátku roku 2022 téměř všeobecně uznáván. Alespoň pokud vás neodradí základní koncept duše.
A jaký je k tomu důvod? Přesně tak: Elden Ring má stejný půvab jako Breath of the Wild. Cesta je zde mnohem častěji cílem než pouhé nemilosrdné umlácení dalším bossem. Další obrovská kobka se může skrývat za nenápadnou štěrbinou. Nebezpečí, že v Elden Ringu něco přehlédnete, je nesmírně vysoké, ale právě proto je průzkum tak naplňující. Opravdu máte pocit, že něco objevujete, místo abyste se do toho ponořili.
Co leží za obzorem? Co je za tímto lesem? Jaká tajemství skrývá tato soutěska? Zvědavost namísto průvodce – to je princip „dechu divočiny“.
Obrovská naděje pro Slzy království
Co to všechno znamená pro další Zeldu? Co tento odkaz znamená pro Tears of the Kingdom? Budu k vám upřímný: Jsem v obrovském očekávání. Zároveň ale neočekávám další revoluci v otevřeném světě. Ale věřím, že Tears of the Kingdom má úplně jinou šanci. Jakkoli byl Breath of the Wild skvělý a jeho otevřený svět přelomový, ani tato hra ještě nedokázala koncept otevřeného světa dotáhnout k dokonalosti.
Věřím, že Breath of the Wild především podpořil kreativní myšlení o tom, jak v budoucnu ještě více uvěřitelně vytvořit otevřené světy a jak mezi námi hráči rozšířit touhu po objevování. Ukázalo se, jak nesmírně silnou motivační zbraní je, když nám jednoduše umožní otevřít takové světy. Ale Breath of the Wild také spoléhal na věže a bojoval s vyprávěním příběhu. Po nějaké době se může vloudit i určitá forma nečinného opakování.
S hrou Tears of the Kingdom může Nintendo konečně zdokonalit revoluci v otevřeném světě. To je velká příležitost. Nintendo nyní ví, jaké silné stránky má Zelda ve svém otevřeném světě, a může je zde opravdu zúročit. Může ukázat, ve kterých nových světech zvítězí zvědavost nad nudou.
Protože otevřený svět může být rozmanitý a nemusí se skládat jen z cest po zemi nebo fantasy světů. Bude zajímavé sledovat, jak se princip Breath of the Wild projeví v novém prostředí.
Více než jen další stránka
Je jasné, že Tears of the Kingdom by také mohlo jednoduše přinést více toho, co už měl Breath of the Wild. Mohla by to být další stránka pohádkového příběhu. Očekávám však, že to bude zcela nová kapitola. A jak se v tuto chvíli zdá, Nintendo se o to pokusí. O novém světě hry Tears of the Kingdom toho není mnoho známo. Ale víme, že tam budou létající ostrovy.
Je to přesně to nové prostředí daleko od lesů a polí, kde se zvědavost a touha objevovat teprve projevují. Mohou létající ostrovy vyvolat stejnou fascinaci jako zvědavost, co čeká za dalším kopcem? Těžko říct, ale Nintendo pro to bude mít plán.
Tears of the Kingdom může dokázat, že Breath of the Wild nevytvořil otevřený svět, který funguje pouze v nudném a známém prostředí. Ale že stejné principy platí i v případě, kdy se otevřený svět skládá z fragmentů ostrovů pokrytých mraky – a kdo ví, co s touto realizací vývojáři udělají tentokrát.
Tears of the Kingdom by mohl umožnit zcela nové přístupy k dalším otevřeným světům. Je možné, že o otevřených městech budeme brzy přemýšlet úplně jinak, jako tomu bylo v Cyberpunku 2077, nebo nám poskytne nový podnět k zamyšlení nad návrhy otevřených vesmírů, jak nám slibuje Starfield.
Ať už je to jakkoli, Slzy království mi dávají naději, že se věci opět hýbou. Že z toho budeme mít všichni prospěch. Že to bude opět hra, kterou nelze ignorovat.
