Lineární střílečka bez otevřeného světa nebo živé služby vám připadá jako úžasná změna? Pak je pro vás Evil West jako stvořený
Jednu věc Evil Westu rozhodně vyčítat nemůžete: Předstírá, že je něčím, čím nechce ani nemůže být. V dnešní době musí hry obecně a střílečky zvláště odškrtnout nespočet políček: musí být multiplayer a nejlépe živá služba, pokud možno otevřený svět, nebo alespoň ne se strunzlineárními úrovněmi.
Evil West nic z toho nenabízí, je to akční hra z jiné doby, hlučná, hloupá a inspirovaná oldschoolovými střílečkami. Kdo prostě očekává rozmarnou (ale krátkou) přestřelku v zábavné sólo kampani (s volitelným kooperativním režimem), rád kuje upíry po tuctech a má rád komplexní bojové systémy, ten se u Evil West bude bavit, pokud ovšem předem sníží svá očekávání ohledně grafiky a příběhu.
Table of Contents
Gruesome Entry
Evil West nezanechává dobrý první dojem. Grafika je staromódní, mnoho cutscén často začíná a končí zcela náhle a někdy dochází k náhlým skokům v příběhu, bojový systém je zpočátku velmi těžký. Začíná to tím, že hlavní hrdina s vánočním jménem Jesse Reindeer se na začátku vypořádává se svými protivníky hlavně v boji zblízka. Po chvíli sice najdete revolver, ale zpočátku způsobuje tak malé poškození, že je spíše frustrující než zábavný.
O něco později získáte pušku, která také způsobuje poměrně malé poškození a slouží především k přerušení útoků bossů nebo k občasnému střílení na odhalená slabá místa některých odpadkových mobů.
Následuje brokovnice, která zasahuje s brutální silou mravenčí flatulence – zvuk výstřelu se často zcela ztrácí v poněkud nešťastném zvukovém mixu, efekt poškození bez vylepšení sotva stojí za zmínku a po jediném výstřelu má bičík cooldown, který trvá snad půl hodiny. Flying Wild Hog skutečně dokázal udělat z brokovnice nudnou střílečku! V Shadow Warrior se jim to povedlo lépe.
Klávesnice pouze pro chobotnice
Hru Evil West můžete hrát buď s gamepadem, nebo s myší a klavírem. Chvályhodné: Všechny klávesy můžete libovolně přiřadit. Pokud ho však máte, rozhodně byste měli hrát s gamepadem, protože klávesnice… řekněme to takhle: mlátíte do ní levým tlačítkem myši, pokud nedržíte stisknuté pravé tlačítko myši, v tom případě střílíte pistolí.
E vystřelí z revolveru, F ovládá brokovnici, pomocí Q můžete blokovat, Q+W je rychlý útok a pomocí W+S přitáhnete nepřátele k sobě. Pokud podržíte stisknuté levé tlačítko myši, zahájíte silný útok zblízka. Pokud současně podržíte klávesu W, vyhodíte nepřítele do vzduchu. Pokud to uděláte při sprintu, bude následovat útok skokem.
Pomocí R můžete kopnout a přerušit. K dispozici je také elektrický úder, šoková lišta a samostatná tlačítka pro superrežim, pro Gatlingovu zbraň, kuši, výbušniny a plamenomet. Hrál jsem letecké simulátory, kde bylo ovládání na klávesnici méně rozsáhlé.
Neříkám, že se to stále nedá naučit a zvládnout, ale pokud jste spíše příležitostní hráči a občas si dáte dvou nebo třídenní pauzu mezi sezeními – bavte se tím, že si budete chtít vzpomenout, jak se Evil West vůbec hraje! Ovládání pomocí gamepadu je jednodušší a intuitivnější, už jen proto, že rozhraní je zcela navrženo pro něj a při používání klávesnice není příliš nápomocné.
Zlepší se to
Po několika prvních misích se hra pomalu stává zábavnější. Zvyšování úrovní a herní měna odemykají vylepšení a výhody, které zvyšují vaše poškození, a bitvy jsou pak plynulejší. Nicméně větší nepřátelé někdy dostanou pořádně zabrat, než nakonec zemřou, a to i na normální obtížnost.
Na příběhový režim jsem byl příliš pyšný a na obtížnost vyšší než normální a režim permanentní smrti jsem nebyl dostatečně masochistický. Nechápejte to špatně: Na normální režim není hra příliš obtížná, jen boje místy trvají dlouho, zejména několik velkých bossů na konci příběhu.
Obecně platí, že rychlé reflexy pro úskoky a parry jsou užitečné, i když parry okno je zde mnohem štědřejší než například v Dark Souls nebo Elden Ring. Dobrá hra je ve hře Evil West odměněna a vypadá opravdu skvěle! Pokud však doufáte, že si vše pohodlně vystřílíte, může vás titul ohromit. Zbraně zde slouží spíše jako situační nástroje než jako zbraně hromadného ničení.
Pro mě je Evil West přetížený svými pohyby a možnostmi. Na jedné straně mám obrovskou švédskou stůl výbušnin, velkých a malých zbraní, minigun a plamenomet, na druhé straně to všechno má extrémně málo munice a věčně dlouhé cooldowny jako v MMO. Vše chce být využito moudře a strategicky.
Mě by stačilo o polovinu méně zbraní, kdyby měly větší sílu a kratší cooldowny. Nebo třeba brokovnici s více než jedním výstřelem na jedno vychladnutí. Nejdůležitější je, že Jesse vypadá jako chodící sbírka šrotu s plně odjištěným arzenálem, protože každá zbraň je viditelně umístěna na jeho těle.
Nesympatičtí kluci
Ve hře se setkáte se dvěma typy postav: Špatně naladění hajzlíci, kteří bez přestání křičí na svět čtyřpísmenné nadávky, a sociálně neschopní šprti, kteří jsou využíváni k trapným gagům. Místo cool hlášek se tu nadává, žádná z postav není nijak sympatická nebo zajímavá. Když je v průběhu příběhu ohrožen život Jesseho společníka Edgara, je mi to úplně jedno, protože ani jeden z nich není osobnost. Příběh je plný obvyklých klišé, žádná úmrtí ani dramatické momenty nevyvolávají žádné emoce.
Herní zážitek doplňuje problematická technologie. Můj systém zdaleka překračuje doporučené systémové specifikace, přesto se v testovací verzi čas od času objevují nepříjemné záškuby a zasekávání.
Zvukový efekt plamenometu pravidelně končí v nekonečné smyčce, která se line z reproduktorů až do konce úrovně nebo alespoň do restartu. Po větší hádance se Jesse rozhodl, že se během testu zasekne do země, a od té doby se nehýbal.
Jediné řešení: návrat na titulní obrazovku. S následujícím překryvem: „Jste si jistý? Veškerý neuložený pokrok bude ztracen. Naposledy uloženo: před 15 minutami.“ Nepomohlo ani mnoho automatických kontrolních bodů.
Cool moments
Možná to teď zní úplně špatně, ale Zlý západ má své silné stránky. V pozdějších fázích hry je několik úrovní, které opravdu stojí za vidění a jsou dobře vymyšlené, a také je zde několik šikovných efektů, kdy vytváříte trhliny ve zdánlivé realitě, abyste se dostali na stopu skrytých upírů.
Upíři jsou čím dál obskurnější a nebezpečnější. V poslední třetině se příběh příjemně rozjíždí, a i když nikdy není nijak překvapivý nebo originální, alespoň posouvá děj přiměřeně zábavným způsobem.
Když si plně osvojíte souboje a pochopíte, které zbraně a manévry jsou vhodné pro které situace, vypadají rvačky opravdu dobře a jsou i zábavné. Těžce zraněné nepřátele lze zabíjet efektními finesami, umně zlikvidovaní nepřátelé po sobě zanechávají více sběračů a podporují lepší a rychlejší bitvy.
Je příjemné vyčerpat zástupy potvor, které byly ještě před několika misemi středně těžkými bossy, a nakonec si ani neškrábnout. Cítíte, že se ve hře zlepšujete. Systém aktualizací je také z velké části zajímavý.
Ano, občas se objeví pár trapných vylepšení, jako je náboj navíc v zásobníku nebo mírně zkrácené cooldowny, ale když vaše hozené výbušniny najednou spustí tornáda nebo váš revolver vystřelí elektrokule, které putují od nepřítele k nepříteli, má to znatelný vliv na vaši bojovou zdatnost a tím i na zábavnost hry. Je hezké, že to vše lze po dokončení příběhu přenést do New Game Plus!
(Tlustí hromotluci, kteří se na začátku objeví jako přechodní bossové, se později stanou běžnými protivníky. Budete potřebovat celý svůj arzenál!“ src=“https://www.global-esports.news/wp-content/uploads/2022/11/Big-chunks.jpg“ width=“1920″ height=“1080″ /☻
Přibližně devítihodinová hra Evil West mi přišla až příliš dlouhá, protože i přes velkou rozmanitost nepřátel se ke konci dost často opakovali, ale alespoň tu máte co dělat. Navzdory trubicovému designu jsou navíc všude skryté krabice s perky, skiny a dalšími vychytávkami, takže se vám vyplatí projít hru vícekrát.
Verdikt redakce
Abyste se s hrou Evil West sžili, musíte přijmout a naučit se její neobvyklý bojový systém. Boj na blízko je zde stejně důležitý jako střelné zbraně, dobré načasování úhybných hodů a blokování je povinné. Pomocí pušky můžete na nepřátele mířit z bezpečné vzdálenosti. Ale i když jsem ho plně vylepšil na railgun, poškození prostě nestálo za řeč, boje proti opravdu silným monstrům trvaly věčnost. Vaši protivníci jsou nadpřirozené houby, které absorbují obrovské množství poškození.
V zásadě nemám nic proti komplexním bojovým systémům, ale jejich implementace mi zde přijde přinejmenším zčásti zbytečná a často spíše frustrující než zábavná. Co mám sakra dělat s brokovnicí, ze které můžu vystřelit přesně jednou za pět minut? Ano, v designu hry je to záměr, ale je to polarizující. Zbraně jako nástroje mi přijdou jen mírně těžkopádné, jiným se to může líbit, protože je to taktičtější.
Také nepotřebuji trapné přepínací hádanky v jinak rychlých střílečkách. Nebo dobré tři miliardy cutscén, když je příběh dlouhé úseky nudný a předvídatelný a postavy nemají žádnou osobnost. Zvláště když se často zmateně střídají scény a prezentace působí tak prachsprostě. Podstatné je, že souboje stále vypadají sexy a hrají se zábavně, když je zvládnete.
Evil West je typická AA hra, která nezapře svůj skromný rozpočet. Otázkou zůstává, zda se vyplatí zaplatit 50 eur, nebo si raději počkat na další výprodej. Prozatím ji nebudu znehodnocovat kvůli technickým potížím, protože kolega Fritz na jiném počítači žádné problémy neměl.
